Celou karanténu jsem prožil v určité vnitřní atmosféře s Bohem, píše jako svou reakci na výzvu arcibiskupa Graubnera pan Luboš.
„S rodinou jsem udržoval řád, rytmus dne. Jakoby sám Bůh vstoupil do našeho společenství a pomáhal nám tento rytmus udržovat. Vím, že se ve světě děly hrozné věci. Modlili jsme se za všechny nejpostiženější země, za obrácení lidí k dobrému. Uvidíme, jestli nás tato situace jako lidstvo posune dál, k něčemu lepšímu,“ uvažuje a dodává: „S manželkou se máme moc rádi a připadá mi, že čím víc jsme spolu, tím víc se vnitřně milujeme a vážíme si jeden druhého.“
