Díky knězi jsme se snoubencem pochopili, jak je Pán Ježíš milostivý, a ze mě se stala šťastná matka rodiny, svěřuje se paní Monika v rubrice Zkušenosti s Bohem se svým životním příběhem, poznamenaným mimo jiné ztrátou vlastní maminky.
Pocházím z takové částečně věřící rodiny, kde mě k víře vedla pouze maminka, tatínek se k tomu stavěl spíš odmítavě. Vím, že maminka žila s hlubokou vírou, kterou právě kvůli možným sporům a nepochopení v manželství nedávala navenek tolik znát. Do kostela chodila spíše příležitostně a já jsem v dětství občas šla s ní a cítila, jak je mi v tom prostředí s ní dobře. V období svého dospívání jsem žádný hlubší duchovní život neprožívala a na našeho Pána jsem se obracela jen při studiích v čase zkoušek, kdy jsem cítila, že je se mnou, a vždy mi pomohl vše úspěšně zvládnout.
Po mých studiích postihla rodinu bolestná událost. Maminku si Pán povolal na věčnost. Odešla náhle a nečekaně. Tehdy jsem se rozhodla vrátit se z Brna zpět k otci a pomoci mu zvládat každodenní starosti. Má bolavá duše stále volala po nějaké pomoci a vysvětlení. Začala jsem více přemýšlet o Bohu a chodit i se svým přítelem Karlem do kostela. Nikdy nepřestanu být vděčná Pánu, že mi dal příležitost poznat lépe našeho pana faráře. Díky němu jsme totiž s mým Karlem pochopili, jak je Pán Ježíš milostivý, a mohli jsme společně přistoupit k prvnímu svatému přijímání a uzavřít svátostné manželství. Narodila se nám dcera Kamila a ze mě se stala šťastná matka rodiny. Pán Ježíš mě zahrnul milostmi v podobě mateřství a každodenních radostí se svými dětmi a manželem, od kterých se stále učím. Pochopila jsem, že můj život je dar, který mi nebyl dán jen pro sebe, ale pro moji rodinu, bližní a slávu Boží. Ve víře se snažím zdokonalovat a dohánět, co jsem promeškala.
Monika
