NAVRCHOLU.cz

I zvědavost je dopravní prostředek pro vyšší plány

By Publikováno 4. 3. 2020 Aktuality, Zkušenosti s Bohem

O své cestě ke svátostem přes práci na výzdobě kostela vypráví v rubrice Zkušenosti s Bohem paní Romana.

Rodiče mne nechali pokřtít, ale dále mne k víře nevedli. Přivdala jsem se do křesťanské – evangelické rodiny. Přáním manželovy maminky bylo, abychom chodili do kostela. Nezvolila však moc dobrý způsob. Čím více nás nutila, tím více nám to bylo nepříjemné. Do kostela jsme chodili jen ze zdvořilosti, o navázání vztahu s Pánem Bohem se vůbec nedalo mluvit.

Uplynul nějaký čas a přišlo první svaté přijímání staršího syna. Cítila jsem, že nechci, aby se to celé dělo jen proto, že to chce babička. Nesprávný důvod. Manžel se mnou souhlasil, a tak jsme navštívili místního kněze. Byli jsme k němu upřímní, a myslím si, že to tehdy ocenil. Dle rady jsem synovi položila otázku a on se rozhodl úplně sám: „Maminko, já chci jít k prvnímu svatému přijímání.“ Byla jsem na sebe hrdá, z otázky nepoznal, co chci já, a rozhodl se opravdu podle srdce. Během obřadu jsem pak cítila klid a spokojenost, pocit, který se nedá popsat. Od té chvíle jsem se synem pravidelně chodila na nedělní mše svaté, aby mohl k přijímání.

Před několika lety mne oslovili, abych přišla pomoci s prací na výzdobě kostela. Pak mi to nedalo a zvědavost mne přivedla znovu. Teď už vím, že i zvědavost je dopravní prostředek pro vyšší plány. Dny ubíhaly a já se stala součástí týmu. S písničkou na rtu a povídáním o Bohu výzdoba pokračovala a my se vedle toho připravovali na své první svaté přijímání. Vznikla zde úžasná přátelství. Jsem Pánu Bohu vděčná, že jsem u toho mohla být a že dal mému muži dar trpělivosti – doma jsem totiž moc v tu dobu nebývala.

Náš život se úplně proměnil. Kluci začali ministrovat a starší občas zpívá i ve schole. Zapojili jsme se do farního života: společně s kamarádkou vedeme děti, nacvičujeme vánoční divadélko, připravujeme misijní jarmark, máme společenství Modlitby matek. S Boží pomocí se snažím být užitečná, pomáhat a šířit radost.

Vím, že se chci držet příkladu Panny Marie a zvát lidi ke Kristu. Často se také obracím ke své biřmovací patronce svaté Monice, která svými modlitbami a láskou obrátila na víru svého muže. I já si přeju, aby ten můj opět našel vztah k Pánu. A také chci být dobrým vzorem pro naše syny.

Romana