Až když se syn začal připravovat ke svátostem, zjistil jsem, že víra je to, co mi chybělo, svěřuje se Luděk v dalším příběhu z rubriky „Zkušenosti s Bohem“.
Pocházím z křesťanské rodiny a v dětství jsem byl veden k víře. Na střední škole a pak později jsem v ní ale byl vlažnější, na mši jsem chodil hlavně na velké svátky, jinak výjimečně. S manželkou jsem měli svatbu v kostele, pak se narodily děti, které jsme nechali pokřtít, ale jinak se nic nezměnilo.
Až přišla chvíle, kdy se náš syn měl začít připravovat k prvnímu svatému přijímání. Začali jsme pravidelně chodit do kostela, a tím odstartoval můj obrat k víře. Zjistil jsem, že tohle je to, co mně podvědomě chybělo, ale dosud jsem si to nějak nepřipouštěl: pevnost víry, možnost se o ni modlitbou opřít. Modlím se za to, abych nezklamal, byl ve své víře pevný a zůstal na té správné cestě, cestě k Bohu.
Luděk
(ilustrační snímek: Jan Hubáček / Člověk a Víra)
