Jen čtyři dny před Vánocemi uplyne 250 let od chvíle, kdy se narodil kardinál Maxmilián Sommerau-Beckh, olomoucký arcibiskup v letech 1837–1853.
Narodil se 21. prosince 1769 ve Vídni do nezámožné šlechtické rodiny a na přání rodičů se stal vojákem – vstoupil do Neugebauerova pěšího pluku jako kadet. Vojenská dráha ho provázela i poté, co přijal kněžské svěcení: za napoleonských válek sloužil jako kurát – vojenský kaplan u zeměbrany a proslavil se odvahou při záchraně zraněných vojáků.
Arcibiskupem se stal v 67 letech a vědomě napodobil svého předchůdce ze 17. století, biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, jehož odkaz nyní až do 5. ledna 2020 připomíná výstava v olomouckém Arcidiecézním muzeu. Podobně jako biskup Karel se Maxmilián Sommerau-Beckh aktivně projevil v roli stavebníka: například hned po svém nastoupení opravil kostel sv. Mořice v Kroměříži, který se stal místem jeho posledního odpočinku, a v Olomouci nechal upravit vnitřní dispozice Arcibiskupského paláce.
Nedlouho poté poskytl ve své rezidenci zázemí vídeňskému císařskému dvoru, který se sem uchýlil v revolučním roku 1848. Dne 2. prosince toho roku v jednom z reprezentačních sálů paláce odstoupil císař Ferdinanda I. Dobrotivý a na trůn usedl jeho osmnáctiletý synovec František Josef I.
Nejen na arcibiskupa Sommerau-Beckha vzpomene také pořad vysílaný ve středu 4. prosince na televizi Noe – z olomouckého Arcibiskupského paláce bude v 9.00 živě odvysílána krátká relace o prohlídkovém okruhu.
David Mikša
