O tom, jak příprava na biřmování ovlivnila její manželství i politické názory, hovoří v dalším příběhu z rubriky Zkušenosti s Bohem paní Petra.
Dne 27. dubna 2014, v den svatořečení Jana Pavla II., jsem na Svatém Hostýně slyšela vnitřní hlas, ať se nechám pokřtít. Vydala jsem se sem snad po dvaceti letech a dobře jsem udělala. Můj zájem dozvědět se víc o víře rostl, až jsem po dvou letech došla ke křtu. Vyrůstala jsem v komunistické rodině, ale velmi přátelské a dobré, a vlastně mé obrácení přijali nad mé očekávání, bez výčitek a složitého vysvětlování.
V té době jsem nebyla úplně spokojená se svým manželstvím. Křest byl pro mě závazek pro tento vztah něco udělat. Velkou motivací mi byly naše děti. Po křtu jako zázrakem došlo k velkým změnám. S manželem jsem si promluvila o konvalidaci sňatku. Myslela jsem si, že to nepřijme, ale jemu to naopak udělalo radost, přineslo to oživení vztahu, projevili jsme jeden druhému lásku.
Od mého křtu v roce 2016 uběhl už nějaký čas, kdy jsem se snažila rozvíjet a prohlubovat svou víru a zkušenost s Bohem. Asi nejvíc jsem potřebovala vyladit svůj politický názor. Věděla jsem, že pokud mám dojít ke křesťanské dospělosti, musím zapracovat na svém přesvědčení, jinak bych neměla čisté svědomí. Ze začátku jsem si myslela, že to nepůjde, není přece možné jen tak změnit názory. Tuto obavu jsem ještě před zahájením přípravy na biřmování odevzdala Pánu při zpovědi. Již v průběhu roku 2018 jsem cítila, že se ve mně něco mění. Přicházely ke mně zcela přirozeně různé informace, zajímaví lidé a já vše začala přehodnocovat. Věřím, že mě také silně ovlivnilo čtení Bible a názory papeže Františka. Zapálení pro lásku a milosrdenství bylo silnější než třídní boj.
Petra
(ilustrační foto: Jiří Strašek / Člověk a Víra)
