Univerzita Palackého ve čtvrtek 24. října 2019 rozdávala Ceny rektora. Mezi osmi oceněnými byla i Veronika Hypšová, která vytváří metodiky, vede workshopy a šíří osvětu ve svém volném čase pro Arcidiecézní charitu Olomouc.
Hodně tak dává dětem a mladým na školách, kteří se dozvídají, jak mohou zlepšit kvalitu svého života i života lidí v okolí – třeba jen tím, že nebudou vyhazovat odpadky na ulici, umyjí si ruce nebo převaří vodu, aby si uchránili zdraví, dozví se, jak pomoci lidem v nouzi… Veronika získala ocenění v kategorii Rozvojová spolupráce a dobrovolnická činnost.
Dobrovolníky ocenila Univerzita Palackého už třetím rokem, letos cenu získalo osm lidí v osmi kategoriích. „Univerzita si necení jen těch, kteří mají úspěchy v oblasti výzkumu, sportu a podobně, ale také studentů a pracovníků, kteří se ve svém volném čase věnují dobrovolnictví. Přispívají tak k rozvoji občanské společnosti a ta je nedílnou součástí demokratické společnosti,“ sděluje Vojtěch Vodseďálek z Dobrovolnického centra UP.
Napínavá výprava po Haiti. I to je Veroničina pomoc
Předávání cen se uskutečnilo ve čtvrtek 24. října. Svou nominaci proměnila i třiadvacetiletá Veronika Hypšová, studentka Přírodovědecké fakulty. V Arcidiecézní charitě Olomouc pomáhá šířit osvětu pomoci potřebným, vytváří metodiky, vede workshopy s tématem humanitární a rozvojové práce a je autorkou deskové hry o Haiti. „Nápad vytvořit takovou hru přišel spontánně, když jsem byla na cestě z lektorování do arcidiecézní Charity. Sedla jsem k papíru, vzpomněla si na strasti a radosti Haiti a vše načrtla. Bavilo mě to. A když jsem pak viděla hru vytištěnou, udělalo mi to velkou radost,“ líčí Veronika. Její hra vzdělává a přitom baví a napíná spoustu dětí a studentů. Ti se jejím prostřednictvím „vydají po Haiti“, kde Charita pomáhá. Místo figurek používají haitské mušle. „Podívají se“ do hlavního města Port au Prince, do hor, pustin a někteří musí i přes moře, kde číhají žraloci. Cestou navíc plní zábavné úkoly a dozvídají se zajímavosti ze života na Haiti.
Veronika se zajímá o globální rozvojové vzdělávání a vytváří metodiky, které přibližují nejrůznější problematiku, například třídění odpadu nebo nemoci jako jsou cholera, tuberkulóza, ebola, malárie… Metodiku pak vylepšuje podle toho, jak sedne dětem a mladým v terénu. A proč to všechno dělá? „Baví mě vyhledávat zajímavosti, které překvapí nejen mě, ale pak i účastníky workshopů. Vidět ty jejich překvapené obličeje a slyšet je, jak se diví: Cože? To jsme nevěděli! Chci, aby se lidé dozvěděli, že je třeba třídit odpad, a proč. Dále, že se nemají odpadky vyhazovat jen tak na ulici. Dostanou se do vody a škodí nejen lidem ale hlavně zvířatům. Děti taky zjistí, jak se chránit proti různým nemocem, když cestují. Ale ochrání se vlastně i u nás v České republice,“ pokračuje studentka.
Jako dobrovolník se Veronika dozvídá spoustu zajímavého, což jednou využije i v praxi. „A také strašně ráda chodím na Arcidiecézní charitu Olomouc. Je tam úžasná atmosféra a není jediný den, kdy bych tam nebyla ráda,“ dodává.
Její pomoci si Arcidiecézní charita Olomouc velmi cení. „Veronika u nás začínala jako stážistka a poté nám začala pomáhat jako dobrovolník. Byla asistentkou rozvojových projektů na Haiti, nyní vytváří metodiky s nejrůznější tematikou, vede s námi workshopy ve školách, šíří osvětu… Zpestřuje naši činnost a je naší velkou pomocí, za což si jí velmi vážíme a děkujeme,“ říká charitní koordinátorka dobrovolníků Khrystyna Novodvorska.
Karolína Opatřilová, ACHO
