Necelé tři roky od chvíle, kdy olomoucké arcibiskupství převzalo v Kroměříži symbolické klíče od Arcibiskupského zámku i Podzámecké zahrady, se ujme také správy obou objektů zapsaných na seznam UNESCO. V únoru totiž vyprší smlouva o služebnosti uzavřená s Národním památkovým ústavem.
O jejím prodloužení zástupci arcibiskupství jednali, vedení Národního památkového ústavu se ovšem rozhodlo spolupráci neprodloužit a správu zámku i zahrady předat zpět. „Provoz obou objektů proto budeme po vypršení smlouvy o služebnosti, tedy od 25. února 2020, nadále zajišťovat sami,“ říká vedoucí majetkové správy arcibiskupství Josef Kropáč a dodává: „Kontinuitu zajistí především skutečnost, že naprostá většina stávajících pracovníků na zámku zůstává a přechází pod arcibiskupství.“ Z pohledu veřejnosti se podle něj nic nemění – objekt bude dál přístupný návštěvníkům nebo milovníkům umění. Stejně tak nadále trvá spolupráce s Muzeem umění Olomouc, které ve druhém patře zámku pečuje o umělecké sbírky arcibiskupství a provozuje zde Arcidiecézní muzeum.
Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera je právě odpovědnost vůči veřejnosti za odkaz předchozích generací důvodem, proč arcibiskupství o komplex kroměřížského zámku a zahrad v restitučním procesu požádalo. „Olomoučtí biskupové měli reprezentační rezidenci v Kroměříži proto, že nebyli jen duchovními pastýři, ale spravovali velké území Moravy také hospodářsky, a přitom měli na paměti veřejný prospěch,“ říká a pokračuje: „Biskup Karel z Liechtensteinu rozmnožil sbírku knih s ambicí shromáždit všechno dostupné vědění světa a již tehdy, před téměř čtyřmi stoletími, tuto knihovnu zcela zpřístupnil veřejnosti. Podobně se na konci 19. století otevřela zámecká obrazárna a Podzámecká zahrada zase byla už v první polovině 19. století veřejně přístupnou zahradou. V tomto odkazu chceme přirozeně pokračovat,“ dodal arcibiskup Graubner.
Zájem arcibiskupství na udržení a rozvoji historického odkazu dosvědčují podle Josefa Kropáče také probíhající projekty v zámku a zahradě. „Ten, který je aktuálně v běhu a pokračuje až do roku 2022, zahrnuje například opravu zámecké střechy, obnovu vodního systému v Podzámecké zahradě nebo zpřístupnění Mlýnské brány. Jeho náklady jsou vyčísleny na 246,3 milionu korun,“ říká Kropáč (více zde) a doplňuje: „Do budoucna pak plánujeme další investice do ostatních částí těchto objektů.“
