Původně jsem si myslel, že napíšu o tom, že jediná změna je v oblečení – místo kleriky a rochety nosím teď albu a štolu, a to ještě nakřivo – a článek bude hotový. Těch změn je ale popravě víc, píše ve své úvaze nedávno vysvěcený jáhen Jan Pavlíček, bohoslovec 5. ročníku Arcibiskupského kněžského semináře za brněnskou diecézi.
Ta nejviditelnější změna je samozřejmě v oblečení a v jiné službě u oltáře, ovšem nejvíce na sobě pozoruji tu změnu vnitřní, a to konkrétně ohromný pokoj a radost. Jsou to již skoro tři měsíce, co jsem byl vysvěcen, a radost a pokoj mě neopustily. Jsem ale realista a vím, že to tak nebude napořád, že přijdou krize, a proto si to snažím co nejvíce užívat.
Další změnou je hlásání Božího slova a život z evangelia naplno. Uvědomuji si, že čím víc čtu Boží slovo, tím více se mi zarývá pod kůži a tím lépe ho můžu uvádět v život v každodenních situacích. Být naplno s Kristem, s živým Slovem. Věřit evangeliu, učit evangelium a žít evangelium.
Nakonec bych řekl, že tou nejzásadnější změnou je ta, že mě stále více lidí prosí o modlitbu a svěřuje mi svoje radosti a starosti. Být s lidmi a modlit se s nimi a za ně, to vnímám jako svůj úkol do dalších měsíců a let.
Jan Pavlíček
