Mám příležitost podílet se každý týden alespoň krátkou dobu na péči o jednoho starého člověka ve farnosti. Stojí mě to trochu volného času, ale získávám mnohem víc: dobrý příklad věřícího člověka, který je vyrovnaný s tím, že potřebuje pomoc druhých, který trpělivě nese kříž stáří a který i ve svém utrpení má smysl pro humor, není zahloubaný do sebe, ale živě se zajímá o druhé a rád vypráví, co ve svém životě prožil. V praxi poznávám, že skutek milosrdenství mě neochuzuje, ale formuje a nesmírně obohacuje.
