NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

Nesmazatelná stopa moravského poutního místa v základech Národního divadla

By Publikováno 17. 5. 2018 24 září, 2019 Aktuality

16. května 1868 byly položeny základy Národního divadla (ND) v Praze. Na světě neexistuje budova, která by ve svých základech skrývala tolik základních kamenů z mnoha historicky významných míst země, jako naše Zlatá kaplička. Přesný počet není znám. Nicméně v evidenční knize je pod číslem 19 veden kámen z Hostýna a pod číslem 21 dokonce „soudek svatohostýnské vody“, který byl, neznámo kde, v základech zazděn.

Vlastenecká a obrozenecká vůle našich předků, ohromující duchovní síla poutníků a mariánská zbožnost Moravanů doprovázely namáhavou a strastiplnou cestu pískovcového kamene z Hostýnských vrchů do Prahy počátkem května před 150 lety.

Na pozvání organizátorů oslav 150. výročí položení základního kamene Národního divadla se vydali i zástupci Matice svatohostýnské v sobotu 12. května 2018 do naší Matičky stověžaté (L. Vývoda, Z. Jančíková, M. Jurečka).

Po přivítání ředitelem Národního divadla (ND) Janem Burianem na balkónovém prostranství střechy historické budovy následovaly prohlídka základních kamenů ve sklepení a divadelní rekonstrukce událostí kolem roku 1868 v podání herců činohry ND na náměstí V. Havla. Poté ministr kultury Ilja Šmíd a zástupci delegací z míst původu základních kamenů přednesli své zdravice. Předseda výboru MSH L. Vývoda předal symbolický kamínek, pamětní medaili a láhev svatohostýnské vody. Poukázal na odkaz našich předků a zdůraznil význam duchovního požehnání Matky Boží svatohostýnské pro činnost Národního divadla a pro ochranu české kultury.

V reprezentačních prostorách historické budovy jsme byli přítomni slavnostnímu odhalení bronzové busty českého šlechtice Karla III. Schwarzenberka, významného mecenáše a jednoho z hlavních iniciátorů myšlenky založení ND. Z neplánovaného setkání se současným českým politikem panem Karlem Schwarzenberkem a jeho synem vyplynulo milé pozdravení Matici svatohostýnské.

Na kameni z Hostýna je vyrytá část staročeského verše z Rukopisu královédvorského: „Mrzkostí jest poroba Hospodinu, ta matka běd. Tak to zpíwal na Hostýnu, w proud Tatar se řítě děd. Z Hostýna z Moravy“.

Mořic Jurečka