Již poosmé se letos ve dnech 3.–9. srpna 2014 uskutečnila Pěší pouť za umělce. Po sedmi ročnících, které vedly krajinami Moravy, se týdenní putování s každodenním slavením mše svaté a doprovodným kulturním a uměleckým programem přesunulo do východních Čech. Pěší pouť za umělce je také bodem, od kterého se odvíjí řada Setkání u studny, konaná první pondělky v měsíci během akademického roku: nejbližší Studny se tedy uskuteční 6. října, 3. listopadu a 1. prosince 2014.
Olomouc: Proč se Pěší pouť za umělce a z ní vycházející Setkání u studny uskutečňují lze vyjádřit šesti slovy: „Modlitba za srdce otevřená Boží kráse.“ Modlitba má formu krátkých koncertů slova a hudby, na které navazuje setkání s různými osobnostmi uměleckého světa. Tito lidé pohybující se ve světě umění svým povídáním a postoji pomáhají objevovat a poznávat prameny, ze kterých vychází naše kultura.
Každá z poutí je poupětem, které během srpnového týdne vyraší, v dalších měsících v srdci a mysli rozkvétá do krásného vonného květu a přináší potom ovoce, které poskytuje chuť křesťanského života. Nejinak tomu je i u letošní pouti. Její trasa i jednotlivé zastávky dávaly nahlédnout úchvatnou krásu přírody a poskytly také bohatý doprovodný program, prostoupený velikonočním tématem „Cestou ke vzkříšení“. Na úplný konec program uzavřela přednáška o osobnostech tohoto kraje, Karlu a Josefovi Čapkových.
Kulturně-umělecký program Pěší poutě za umělce byl postaven na modlitbě křížové cesty (pondělí v Rokoli za rodiny, ve středu u Kuksu za umělce a v pátek v Malých Svatoňovicích za kněze a kněžská povolání), na které se podíleli nejen ti, kteří tvořili poutnickou skupinu, ale i ti, kteří se připojili v jednotlivých místech. Modlitba křížové cesty za umělce měla podobu vystoupení herců Kateřiny Rýznarové, Martiny Pavlíkové a Igora Dostálka, jejichž interpretaci básní českých katolický básníků doplňovala hudebnice a pedagožka Veronika Pavlová. Křížovou cestu coby modlitbu přiblížili zúčastněným P. Jan Linhart a spisovatel a výtvarník Oldřich Selucký.
Každý den byl zakončen mší svatou a následnou adorací. Toto uctívání živého Krista v eucharistii blíže zprostředkoval P. Pavel Kuchař. Velikonoční téma zaznělo i v textech Jana Čepa, z nichž byla přednesena úvaha „O Velikonocích“ z Malých řečí svátečních a povídka Smrt starého Zavadila v interpretaci Igora Dostálka a Martiny Pavlíkové za hudební improvizace klarinetisty Aleše Janečka. „Jednohubky“ slova a hudby pro potěchu duše i srdce nabídli vystupující umělci také klientům v Domě sv. Josefa v Žirči. Strhující tečkou poutě byla přednáška doktora Karla Říhy, který svůj život zasvětil bádání o životě a díle bratří Čapků.
Pěší pouť za umělce nabízí několik rovin: duchovní, fyzickou, kulturní, uměleckou, vzdělávací a společenskou. Tato mnohovrstevnatost umožňuje setkání pestrého společenství lidí a ve výsledku se jejich počet pohybuje v řádu několika set lidí, kteří zakusí nosnou sílu společenství a uzří krásu našeho Stvořitele.
Samotnou poutnickou skupinu tvořilo 21 účastníků rozmanitého věku a profesí z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Doprovázelo je vozidlo, které převáželo zavazadla, a řidič v osobě sekretáře pro pastoraci Arcibiskupství olomouckého poskytoval také služby kuchaře a „provianťáka“. Veškeré jeho služby byly excelentní a nedostižné a patří mu vřelý a srdečný dík! Poděkování patří také všem zúčastněným, kteří přispívali svou pomocí, i těm, kdo se na uskutečnění pouti podíleli hmotně či duchovně.
Teď chodím městem a Pána Boha hledám,
vím, že tu chodí s mošnou a holí,
vím, že se jednou s ním shledám,
ale už mě to nezabolí,
protože nemám žádných zlých věcí.
Vezme mě s sebou. Stoupnem si na nároží
s čepicí v rukou, slunce nad hlavou.
„O lásku prosíme, lidé boží,
– otevřte srdce!“
(J. Wolker, Žebráci, ze sbírky „Host do domu“)
Martina Pavlíková
