Dne 9. října proběhla slavnost žehnání gotických nástěnných maleb ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostkovicích za přítomnosti olomouckého světícího biskupa Mons. Josefa Hrdličky. Byla to poslední tečka za několikaletým náročným restaurováním maleb.
Mostkovice: K objevení ojedinělého souboru maleb z přelomu 14. a 15. století došlo při příležitosti provádění odvlhčení zdiva v kostele v roce 2001. Objev to byl vskutku zde nečekaný. Ve skutečnosti šlo o objevy dva. Druhým objevem bylo zjištění, že stěna pod malbami je vyzděna z opracovaného kvádrového kamenného zdiva, které je příznačné pro románskou dobu. Je pravděpodobné, že románská stavba pochází z doby olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka; první písemná zmínka o Mostkovicích se totiž objevuje poprvé v soupisu kapitulního majetku z roku 1131. Původně se myslelo, že kostel pochází až z konce 14. století z roku 1393, ale po provedení dalšího průzkumu bylo jasné, že kostel má románské jádro, a tím je nalezené zdivo v apsidě a poté celá jižní stěna kostela, na níž se nachází i cyklus gotických maleb s výjevy ze života Panny Marie. Severní stěna se bohužel nedochovala z důvodů pozdějších přestaveb při rozšiřování kostela o boční loď v roce 1720. Zde se předpokládá, že byl cyklus maleb ze života Ježíše Krista.
Tyto dva objevy jsou velmi důležité. Mostkovický kostel se nyní stal nejstarším dochovaným kostelem na Prostějovsku a ojedinělý soubor nalezených figurálních maleb patří se svojí historickou i uměleckou hodnotou k nejvýznamnějším nově objeveným památkám středověkého monumentálního malířství v Českých zemích. Mariánský ikonografický cyklus maleb tvoří pás šesti jednotlivých výjevů – Smrt a nanebevzetí Panny Marie, Korunování Panny Marie, Panna Marie Ochranitelka, Sv. Jiří bojuje s drakem, Velké Ukřižování, Klanění Tří králů. Nástěnné malby sloužili ke katechezi, k pěstování a prohloubení mariánské úcty, ale hlavně k navázání osobního vztahu důvěry a pomoci k Panně Marii a ke zobrazeným světcům. V době, kdy byly namalovány, totiž většina členů církevní obce neuměla číst, proto obrazy lépe mohly pomoci k předání nauky a hlavně mohly pomoci probudit myšlenku na zobrazené postavy a je zpřítomnit v kostele. Kostel je totiž zvláštním místem setkání člověka s Bohem, prolnutím pozemského bojujícího světa se světem nebeským již vykoupeným. Zobrazené postavy se zde živě zpřítomňují, není zde hranice mezi pozemským a nebeským. Právě zde intenzivněji vnímáme, že věčnost se již odehrává zde v našem životě na zemi a že ti, kteří žijí věčnost, stojí vedle nás, aby nám pomáhali v rozhodování a v zápase mezi dobrem a zlem, aby nám pomáhali unést obtíže našeho života, aby nám pomáhali na cestě ke spáse. Proto jsou do cyklu vloženy obrazy Panna Marie Ochranitelka, Sv. Jiří bojuje s drakem, Velké Ukřižování. Po šesti stech letech obrazy opět vstupují do našeho života a jsou zcela aktuální i dnes. Zdá se, že dokonce pro nás byly namalovány. Podle průzkumu, byla malba, krátce po svém vzniku, zamalována pravděpodobně z důvodu reformace a popírání úcty ke svatým obrazům. Díky tomu se malby dochovaly ve výborném stavu, byly poškozeny pouze částečně pozdějšími přestavbami, vedením elektroinstalace a ve spodní části vzlínající vlhkostí zdiva.
Díky nesmírně pracné a trpělivé práci restaurátorek Miroslavy Trizuljakové a Marie Dočekalové i zásadní finanční podpoře Olomouckého kraje, můžeme i my dnes stát v úžasu před krásou celého díla.
Mgr. Alena Jemelková,
památkové oddělení Arcibiskupství olomouckého
