NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

Homilie arcibiskupa Graubnera z eucharistické slavnosti Missa Chrismatis

By Publikováno 1. 4. 2010 24 září, 2019 Aktuality

Dnes na Zelený čtvrtek dopoledne sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner mši svatou (Missa Chrismatis) společně s kněžími z Arcidiecéze olomoucké, při které kněží obnovují své kněžské závazky a zároveň se světí oleje. Zde vám přinášíme homilii otce arcibiskupa z této mše svaté. 

 

Drazí bratři,
při této bohoslužbě oslavujeme velký Boží dar služebného kněžství. Děkujeme Pánu za svátost svěcení, děkujeme za osobní povolání každého z nás. Zvláště letos prožíváme den ustanovení svátosti kněžství mimořádně, jako jeden z vrcholů Roku kněží.

Pán Ježíš dříve, než své učedníky poslal hlásat Boží království, povolal je, aby byli s ním, aby se stali jeho skutečnými přáteli. I my jsme byli především povoláni k důvěrnému přátelství s Kristem, k životu v jeho přítomnosti, k životu pro něj. Tomu se učíme od chvíle povolání, od prvních rozjímání, a zakoušíme bohatost tohoto mimořádného vztahu. Je pravda, že pokud v nás někdy zvítězí zaměření na sebe, pokud si vystačíme sami a nejsme k němu dost pozorní, pokud nebudujeme svůj vztah k němu intenzivně, můžeme zakoušet samotu a prázdnotu, kterou ovšem uspokojivě nevyplní žádná náhražka. Krize vztahů je dnes velmi častým jevem, který zvlášť zasahuje manželství, z nichž se mnohá rozpadají. Budování kněžského vztahu ke Kristu a věrnost Kristu jsou důležité nejen pro nás samotné, ale jsou velkou pomocí rodinám a celé společnosti.

Svatý otec řekl nedávno účastníkům kongresu o kněžství: Dnes je nejnutnějším proroctvím věrnost, která počínaje věrností Krista lidstvu skrze Církev a služebné kněžství vede k životu vlastního kněžství v totálním přilnutí ke Kristu a Církvi. Kněz totiž už nepatří sám sobě, ale obdrženou svátostnou pečetí se stal „vlastnictvím‘ Boha. Toto „patřit někomu jinému‘ má být pro všechny rozpoznatelné skrze průzračné svědectví.

Pán Ježíš dal ovšem učedníkům podmínku následování: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Ke Kristu patří kříž. K věrnosti Kristu patří i nesení vlastního kříže. U těch, kteří přijali služebné kněžství, k tomu však patří i nesení křížů našich bližních, jimž jsme posláni sloužit. Písmo nám říká: Neste břemena jeden druhého a tak naplníte zákon Kristův. Při kněžském svěcení nám biskup řekl: Buď si vědom toho, co budeš konat, a také podle toho žij; a jako Kristus ukřižovaný sám se staň obětí. Reálné těžkosti našeho poslání vypadají pak docela jinak, když se přijímají jako příležitost být nejen obětníkem, ale i obětí, obětním darem, příležitostí sjednocovat se s Mistrem přinášejícím smírnou oběť. Důvodů k oběti je vždycky dost, ať už vidíme potřebu usmiřovat Pána za hříchy vlastní, či těch, kteří nám byli svěřeni. V poslední době se ukazuje zvláštní potřeba smíru za některé bratry z našich kněžských řad, kteří církev mimořádně poškodili.

V oběžníku jsem vám napsal, že letošní půst je pro kněze celého světa spojen se zvláštní bolestí z kněžských pádů, které vážně zraňují církev na celém světě, poškozují její věrohodnost, otřásají důvěrou lidí v církev a úctou ke kněžství. Zraňující stín odsouzeníhodných činů některých padá na všechny, i nevinné. Jak k tomu přijdou? Jak na situaci odpovídat?

Celá homilie otce arcibiskupa je v příloze této zprávy.