NAVRCHOLU.cz

Restaurování gobelínu z počátku 18. století

By Publikováno 14. 1. 2009 24 září, 2019 Aktuality, Památky

V Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí se dokončují restaurátorské práce na vzácném gobelínu nazvaném Odpočinek na útěku do Egypta, který pochází z mobiliáře Arcibiskupské rezidence v Olomouci a je řazen mezi špičky tkalcovského řemesla v celé České republice.

Realizace tohoto restaurátorského počinu byla možná za významné finanční pomoci Olomouckého kraje, konkrétně z programu Obnovy kulturních památek v Olomouckém kraji v roce 2008 a Ministerstva kultury ČR, z programu Restaurování movitých kulturních památek. Finančně se na projektu značně podílí také Muzeum umění v Olomouci – Arcidiecézní muzeum, které poskytlo i odborné vedení restaurátorského zásahu a zařadilo gobelín do svého výstavního programu. Díky tomuto projektu budou mít návštěvníci mimořádnou příležitost poprvé zhlédnout doposud veřejnosti skrytý textilní skvost. Majitel gobelínu, Arcibiskupství olomoucké, taktéž finančně přispěl na restaurátorské práce.

Tento unikátní gobelín o rozměrech 340 x 435 cm byl pravděpodobně vytvořen ve Franci v první třetině 18. století na žádost tehdejšího arcibiskupa olomouckého. Špičková kvalita díla poukazuje na důležitost a významnost Arcibiskupství olomouckého v souvislosti s kulturním dědictvím země. Odpočinek na útěku do Egypta je součástí souboru dvou gobelínů s novozákonními výjevy (druhý gobelín má název Útěk do Egypta), což je tématika na gobelínech velmi ojedinělá. Hlavním motivem je odpočinek Svaté rodiny situovaný uprostřed rajsky krásné středomořské zahrady s rozmanitou zahradní architekturou obklopenou tropickou vegetací. Jako materiál byly při výrobě použity vlněné a hedvábné příze.

Podle ředitele Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí, akad. malíře Jana T. Strýčka, se jedná o virtuózní dílo velmi vysoké kvality. Je také specifické tím, že při jeho výrobě bylo velmi citlivým způsobem pracováno s melírem, nebyly použity jen čisté tóny, kladené vedle sebe, ale rovněž technika vpíjení více barev, což působí velmi kontrastně a dodává celému dílu jakousi „živost a světelnou vibraci.‘ Rozsáhlé restaurátorské práce byly nezbytné, protože hlavní kostra osnovných nití byla napadena moly, a hrozilo tak zborcení celého gobelínu. Barevnost díla se i do dnešního dne vzácně zachovala, jelikož v minulosti nedošlo k jejímu poškození nevhodným čištěním či jinými zásahy. Od března minulého roku se jeho renovaci denně na plný úvazek věnuje 5 zaměstnanců gobelínky a očekává se, že by všechny práce měly být dokončeny v březnu tohoto roku. Při restaurování bylo použito techniky neviditelné retuše, tedy doplnění chybějících osnovných nití a útků vlněnou a hedvábnou přízí s odpovídající barevností a dále dotkání děr a šliců. Bylo nutné ručně nabarvit více než 400 různých přízí za použití speciálních barviv, aby byla i do budoucna uchována stálost a jednotná barevnost díla. „Při restaurátorských pracích je nejdůležitější zachování původního charakteru gobelínu, tedy problémy spojené s restaurací gobelínů jsou úplně jiné než například u obrazů a nedají se paušalizovat. Je důležitá zodpovědnost, zkušenost ale také schopnost vcítit se do konkrétního problému s určitou vnímavostí a intuicí.‚ dodává Strýček.

Gobelín bude po restaurování vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a Kroměříži jako součást výstavy cenných historických textilií ze sbírek Arcibiskupství olomouckého. Kurátorkou výstavy bude PhDr. Simona Jemelková, která v současné době zpracovává také historické údaje o tomto gobelínu.