|
 |
 |
 |
Během 10 roků byla zde postavena kaple, v r. 1805 rozšířena a zavěšena jiná kopie obrazu, protože původní obraz Panny Marie Pomocné byl přenesen do farního zlatohorského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V době josefínských reforem přišel několikrát příkaz k odstranění lesní kaple, který však nebylo možné provést, protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten rozkaz splnit. Kapacita kaple nedostačovala, a proto byla posléze nahrazen poutním kostelem vybudovaným v letech 1834-1841. Postupně bylo doplněno i okolí, křížová cesta ve formě dvoumetrových kamenných pyramid, kaple sv. Anny, sv. Marty, lurdská jeskyně, vodní kaple se studánkou, poutní dům a aj. Počet poutníků před 2. svět. válkou se pohyboval kolem 80-100 tis. ročně. Válečné události Maria Hilf nepoškodily.
V letech komunistické diktatury byly pod různými záminkami zakázány nejdříve poutě (1952) a poté následovala celková devastace zvýrazněná "řízeným" vandalismem. Marná byla snaha zachránit svatyni v r. 1968, kdy byla renovována střechou a učiněna příprava pro rozsáhlou generální opravu. Nerovný souboj trvající bezmála 20 roků skončil 22. září 1973, kdy byl kostel vyhozen do vzduchu a buldozery srovnán se zemí...
 |
 |
 |
 |
 |
Po revoluci je již v r. 1990 ustanoveno Sdružení pro obnovu poutního místa spojené s výstavbou Centra duchovní obnovy. V dubnu 1990 je posvěcen základní kámen papežem Janem Pavlem II. na Velehradě. Stavební práce započaly na jaře 1993 a dne 23.9.1995 byl kostel posvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. V dalších létech je posvěcen klášter a poutní dům, ambity, venkovní obětní stůl a zvony.
 |
 |
 |
 |
Bylo rovněž upraveno okolí. Na místě zničeného kostela se obnovily poutě, bohoslužba slova je uskutečňována v jazyce českém, německém a polském, setkávají se zde různé iniciativy, zejména mládeže. Vzhledem k prvotnímu aspektu vzniku poutí je toto místo zasvěceno taky Panně Marii Ochránkyni počatého života.
 |
 |
 |
 |
Poutní místo Zlaté Hory se liší svým pohnutým osudem od jiných poutních míst. Jeho případ ukazuje, že navzdory zvrácené ideologii třídní nenávisti, která v této zemi vládla více než 40 roků, je síla ducha a víry hnacím motorem nové kapitoly poutního místa Panny Marie Pomocné na Zlatých Horách.
Poutě: V neděli o svátku matek (2. neděle v květnu mše sv. v 15 hod.) je první pouť, s odstupem následuje sobotní pouť dětí a mládeže, v sobotu blíže k svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) je hlavní pouť. Nejnavštěvovanější je pouť tří národů (třetí sobota v září) za účastí poutníků a kněží ze tří středoevropských zemí. Věřící se modlí a myslí nejen na smíření Čechů, Němců a Poláků, ale i na smíření celého lidstva. Jako poslední v poutní sezóně bývá mše za umučené politické vězně.
Každou neděli během celého roku jsou pravidelné
bohoslužby v 10:30 a v 15:00 hod.
Rovněž každou sobotu v 10:30 hod.
Polské mše sv. jsou od května do října
vždy 4. neděli v měsíci.
Každou první sobotu v měsíci
se na poutním místě setkávají
rodiny, dětská mše svatá je v
9:00 hodin
Každý první pátek v měsíci - noční křížová cesta ve 21:00 hod, začátek u rekr.střediska
Bohema a pak lesní cestou vzhůru asi 4km, nakonec adorace na Maria Hilf za
ochranu nenarozených dětí. Tato křížová cesta má tradici od doby
totality, kdy nebylo možno chodit na křížové cesty ve dne.
Duchovní správa: Poutní místo P. Marie Pomocné, 79376 Zlaté Hory č.170. Tel.: 584425916, mariahilf@jes.cz
Turistické informace pro poutníky: z nejbližší žel. stan. Zlaté Hory z do města 1 km, odtud m 2 km na začátek kříž. cesty, po křížové cestě ke kostelu 4 km.
Pěší pouť za umělce
Konec července je již od roku 2007
dobou, kdy se na svou pouť vydávají poutníci hledající nejen ztišení po
celoročním pracovním shonu, ale také toužící v několika dnech zakusit skrze
společenství, přírodu, ale i umění, doteky přítomného Krista.
Stejně jako v předchozích letech organizuje tuto pouť Rapsodické divadlo a
Arcibiskupství olomoucké. Organizátoři se rozhodli od letošního roku zjednodušit
název pouti a tak pouť “za umělecká povolání” mění svůj název “za umělce“.
Každý umělec je totiž poutníkem a nastupuje cestu hledání, jak nejlépe uchopit
zjevenou Boží krásu, jaký tvar jí vtisknout. V této fázi se otevírá tvůrčímu
působení Ducha Svatého a ve spojení s ním pak mohou vznikat díla, která nás nutí
v němém úžasu pociťovat radost. Radost z toho, že můžeme být svědky “okamžiků
milosti“, jež nám dávají možnost učinit zkušenost Absolutna, jak o tom hovoří
papež Jan Pavel II. v Listu umělcům. Proto bychom chtěli poutí všem umělcům
vyprošovat, aby se Duch Svatý stal stálým zdrojem jejich tvorby, a každému
člověku, aby se otevřel Boží kráse.
Letošní pouť za umělce bude zahájena v neděli 25. července v 10.30 hod. mší
svatou v Opavě a zakončena bude v sobotu 31. července na poutním místě Panny
Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Trasa povede přes Krnov, Albrechtice, Bruntál,
Vrbno pod Pradědem a Rejvíz. Pouť je tradičně rozčleněna na několik etap tak,
aby účastníci měli dost prostoru na putování, každodenní mši svatou, chvíle s
uměním, vzájemné rozhovory i osobní rozjímání.
Podrobné informace budou vyvěšeny na internetových stránkách:
www.rapsodickedivadlo.cz a
www.ado.cz
Lze se také obrátit na pastorační asistentku Martinu Pavlíkovou, hlavní
organizátorku pouti (tel.: 603 977 711, e-mail: pavlikova@arcibol.cz).
Věříme, že i letošní pouť bude stejně naplňující jako ty předchozí, protože
hledání a nalézání Boží přítomnosti zjevené v kráse je vždy občerstvující. Tímto
bychom chtěli také poprosit o krátkou modlitbu nejen za poutníky, ale také za
všechny umělce, aby jejich tvorba byla zjevováním Boží krásy.
Klára Komzáková, Oldin
Mládež se setkala ve Zlatých horách
Sestry premonstrátky ze Svatého Kopečka na Mariahilf
I kostely mohou mít svou cestu křížovou
Anežka a Lukáš Pospíšilovi se
vypravili na tradiční květnovou pouť na Maria Hilf poprvé před osmi lety. V té
době už byli nějakou dobu svoji a děti nějak ne a ne přijit. Rok nato se jim
narodila Anna Klára.
Letos se rodina Pospíšilova z Hronova u Náchoda vydala na
poutní místo poblíž Zlatých Hor opět. Už jich bylo pět, postupem let přibyla
ještě Františka a Josifek. „S dětmi bylo plno práce. Takže teprve teď, po osmi
letech, nám to opět vyšlo, abychom přišli poděkovat," říkají manželé
Pospíšilovi.
Už za třicetileté války se na tehdejším kopci Boži Dar
dovolala pomoci Anna Tannheiserová, když v požehnaném stavu utekla před nájezdem
Švédů. Panna Maria tehdy vyslyšela jeji prosby a ženě se narodilo miminko. Když
se z něj později stal místní vážený občan, zasloužil se o to, aby byl na místě
jeho záchrany zavěšen obraz Panny Marie. Stalo se tak r. 1718, kdy malíř Š.
Schwarz vytvořil kopii slavného díla pasovské Madony s dítětem Lucase Cranacha.
Madona se záhy stala ochránkyní děti, rodin a nenarozeného života. Lidé pak na
hoře nejprve vybudovali kapli a v r. 1841 poutní kostel.
"Někdy
na počátku 70 let minulého století nechali komunisti kostel zbourat," říká farář
Víťa Řehulka z Ostravy. Protože ostravský děkanát měl letošní pouť na starosti,
ujal se hlavních příprav právě P. Řehulka. "Ještě když jsem byl kaplanem,
vyprávěl mi o osudu kostela P. Ervín Morcinek. Kostel tehdy chátral a on se
pokoušel ho udržet v pořádku. Jednoho dne ale přijelo ženijní vojsko z Brna a
kostel vyhodilo do povětří. Komunisti nesehnali nikoho jiného, kdy by byl
ochoten to udělat," říká P. Řehulka. Že se lidé chodí klanět Bohorodičce, vadilo
už v 19. století za josefínských reforem, tehdy se však nenašel nikdo, kdo by
byl ochoten splnit rozkaz a kostel zničit. Místo své kouzlo neztratilo. Po
revoluci v roce 1990 vzniklo Sdružení pro obnovu poutního místa a dnes kousek od
zbytků původní stavby stojí nový kostel, který v r. 1995 posvětil olomoucký
arcibiskup Jan Graubner. Přestože sdružení dnes již oficiálně neexistuje, jeho
členové o poutní místo včetně křížové cesty stále pečují. "To byl pro mě jeden z
nejsilnějších zážitků letošní poutě," přiznává Víťa Řehula "Vlastně to nebyla
žádná práce, moc jsme si ten den užili," říká Lucia Petrůjová z Centra pro
rodinu při ostravsko-opavské diecézi, které letos připravilo doprovodný program.
Slavnostní mši sloužil biskupský vikář Adam Rucký. "Buďme veselí, usmívejme se.
Jen tak budeme šířit klid a jistotu," řekl Rucký s tím, že to nás před zlobou
ochrání lépe než americký radar.
"Už
více než deset se tu konají poutě vždy na svátek maminek, který připadá vždy na
druhou neděli v květnu," potvrzuje P. Stanislav Lekavý, jenž stál u zrodu
tradice. Protože letos se akce konala z organizačních důvodů o týden dříve, dá
se předpokládat, že i další neděli bude na Maria Hilf živo. Lidé si totiž cestu
sem nacházejí ty dlouhé roky, desetiletí ba staletí sami, protože je sem prostě
táhne srdce.
Katolický týdeník 20/2008, Ivana Gračková
P. Stanislav Lekavý v Katolickém týdeníku
Pouť tří národů 2004 - modlitby za Evropu
Tradiční pouť ve Zlatých Horách se konala v
neděli 19. září a měla letos poprvé příchuť spojené Evropy. Loni se zde věřící z
České republiky, Polska a Německa modlili za rozšíření evropského společenství,
letos přidávali děkovné modlitby za to, že se sjednocené Evropy dočkali.
„Nebýt politiků, tak jsme v Evropské unii už dávno, protože by to nikdo
nekomplikoval. Přesto je třeba neustále děkovat Bohu, že se i přesto naše státy
spojily,“ řekl Karel Pazourek z jihomoravského Mikulova.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pouť se konala za krásného počasí pod širým nebem a za účastí tisíců poutníků, politiků a diplomatů. Začala křížovou cestou od areálu Bohem, pokračovala prosbami za opravdový smír mezi Čechy, Poláky a Němci. Ve 12:00 začala mše sv. celebrovaná biskupy zastupující všechny tři národy a s využitím čtyř jazyků včetně latiny. V závěru pouti předvedly dva pěvecké soubory (z Polska a ČR) program určený pro všechny přítomné a zakončení bylo mariánskou pobožností a požehnáním.