Logo poutnictví

Poutní místa na Moravě a ve Slezsku

Žarošice

kraj brněnský, diecéze brněnská, děkanát Hodonín

Pouť ke Staré Matce Boží Žarošské Divotvůrkyni Moravy.

Poutě v roce 2017

Poloha: 15 km západně od Kyjova a 20 km jižně od Slavkova u Brna.

Farní stránky

Historie a popis poutního místa: V Žarošicích stávaly od nepaměti kostely dva: starší - poutní nazývaný Mezi Vinicemi, ležící v místech dnešní osady Silničná, zasvěcený Panně Marii a mladší - později farní, ležící přímo ve vsi, zasvěcený sv. Anně.
První zmínka o poutním mariánském kostele je z roku 1326, druhý farní kostel se připomíná roku 1411. V té době sužovaly zdejší země války, nájezdy, drancování a plenění. Při obléhání Vídně roku 1529 vtrhli na Moravu také Turci. V okolí Žarošic si zle počínali, vraždili, loupili a vypálili mnoho kostelů v okolí, pouze kostel Matky Boží Mezi Vinicemi zůstal ušetřen.
Podle legendy k tomu došlo následovně: Turecký paša vjel opovážlivě na koni se dvěma důstojníky do poutního kostela a hlasitě se smál. Když uzřel sochu Matky Boží, počal si z ní tropit posměch a neuctivě se o ní vyjadřoval. Vtom okamžiku spatřil, jak soše Bohorodičky stékají slzy z očí. Náhle se sám rozplakal a v té chvíli byl raněn slepotou. Velmi se zalekl a prosil přítomného kněze, aby se za něho modlil. Slíbil, že nabude-li opět zraku, stane se pak křesťanem. Když byl ve víře vyučen a přijal křest, skutečně znovu nabyl zraku. Do své daleké vlasti se však již nevrátil. Usadil se zde jako poustevník nedaleko chrámu Matky Boží a sloužil Panně Marii až do smrti. Na své přání byl v mariánské svatyni také pochován.
Války provázel mor, hlad, neúroda. Hořela města, vesnice, krev tekla proudem. V těchto těžkých dobách putovali do Žarošic lidé zblízka i daleka. Přicházeli pro posilu, pro útěchu, pro naději. Modlili se a prosili. Vždyť nikdo jiný nemohl dát bolavým lidským srdcím hojivý balzám milosti než Matka Boží.

Roku 1645 obléhali Brno Švédové, kteří jezdili loupit po celém okolí. Tak nalezli za Ždánickým lesem i žarošickou poutní svatyni. Kostel i obydlí kněze vykradli a s uloupenými věcmi naložili na vůz i milostnou sochu Panny Marie a údolím přes Zdravou Vodu odjížděli k Brnu. Najednou se vůz, na němž byla socha Staré Matky Boží, nemohl hnout z místa. Proto Švédové vyhazovali z vozu vše, co se jim nehodilo. Vyhodili také sochu Panny Marie, kterou před tím ukradli v kostele. Sochu pohodili do houští v lese, v tu chvíli se dal vůz do pohybu a Švédové odjeli. Po nějakém čase šel lesem za svoji nevěstou zbožný mládenec Josef Němec z Archlebova. Když přišel k houštině, v níž ležela pohozená socha, z křoví vycházela zář a on slyšel: „Josefe, vezmi mě s sebou“. Těžko by sochu v náručí unesl, proto se vrátil do Archlebova, vzal doma putnu na sbírání hroznů a v ní donesl sochu do rodného domu v Archlebově. Tam sochu postavil do žudra a odešel. Socha se tak rozzáříla, že si lidé mysleli, že dům hoří. Pověst k tomu dodává, že ráno byla socha z Archlebova pryč. Josef ji opět nalezl tam, kde byla minulého dne. Pochopil a odnesl Milostnou sochu do poutního kostela Mezi Vinicemi, kam patřila. Událost nalezení sochy Josefem Němcem bývá často zobrazována na poutních obrázcích.

Císař Josef II. zrušil roku 1782 starobrněnský klášter. Tím poutní kostel v Žarošicích ztratil svoji vrchnost. Vládním oběžníkem v srpnu 1785 zakázal Josef II. poutě.
A tak se stalo, že jako každý rok přišli poutníci v sobotu po svátku narození Panny Marie 11. září 1785 na svoji pouť do Žarošic. Poutní kostel byl uzavřen a na něm vyhláška se zákazem poutí. Lidé si však věděli rady. Farní kostel sv. Anny v Žarošicích zrušen nebyl, v něm se bohoslužby mohly konat. Proto vnikli do kostela Panny Marie, dali milostnou sochu na nosítka, zapálili svíce a kolem osmé hodiny večerní ve slavnostním průvodu za zpěvu písně „Před věky zvolena“ ji přenesli do Žarošic. Od té doby se podle lidové tradice tomuto dni říká „Zlatá sobota“ a večerní slavnostní světelný průvod se sochami Panny Marie patří k vyvrcholením hlavní poutě.
Žarošickým poutím začala i přes jejich zákaz nová kapitola. Poutníci se již nescházeli u Panny Marie Mezi Vinicemi, ale jejich kroky směřovali do farního kostela sv. Anny. V roce 1797 však vypukl v Žarošicích požár, který kostel sv. Anny zcela zničil a s ním i většinu domů v obci. Pro válku a nedostatek peněz byl nový kostel dokončen až r. 1801. Lidí přicházelo stále více a více a to i v dobách náboženské nesvobody. V roce 1967 bylo proto z bývalé farní zahrady a hřbitova za kostelem vybudováno poutní prostranství, kde jsou slouženy mše pod širým nebem.

Poutě:
Hlavní pouť: „Zlatá sobota u Staré Matky Boží“ – první sobota po svátku Panny Marie, který připadá na 8. září.
Od května do října, každého 13. v měsíci je „Fatimská“ pouť.
„Korunovační“ pouť na počest korunovace milostné sochy - 21. května.
Každá první sobota v měsíci po celý rok – „První sobota“ - večerní sv. růženec a mše sv.
Nedělní bohoslužby mimo poutě: 8:00, 11:00

Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 69634 Žarošice 51, tel. 518631616.

Turistické informace pro poutníky: Žarošice: v obci se nachází zajímavé muzeum, ve kterém se konají různě zaměřené výstavy, přednášky a semináře. Asi 2 km jižně od Žarošic leží Uhřice-Janův Dvůr místo setkání francouského císaře Napoleona Bonaparta s rakouským císařem Františkem I. Zde oba mocnáři podepsali příměří po bitvě u Slavkova. V samotných Žarošicích pak po této bitvě císař František I. přespal v bývalém Vrchnostenském úředním domě č.76.

 

Poutní místo Žarošice z archivu ČT