VŘESOVÁ STUDÁNKA (Heidebrünnel)

kraj olomoucký, arcidiecéze olomoucká, děkanát Šumperk

Pouť k Bolestné Matce Boží v místě bývalé poutní kaple - nejvýše položené poutní místo Moravy a Slezska.

Poloha: ve vrcholové partii Jeseníků - 10 km - JZ - od města Jeseníku, ve výšce 1300 m n.m., na hlavní turistické trase mezi Červenohorským sedlem a Keprníkem.

http://www.ejeseniky.com/turistika/zajimava-mista/vresova-studanka

Historie a popis poutního místa: o původu v minulosti známého poutního místa a léčivé síle vody vypráví pověst. Jistý revírník střelil jelena a položil ho tak, aby mu voda z výše položeného pramene vtékala do chřtánu. Chtěl ho vyvrhnout, vrazil do něho nůž, jelen však vyskočil a utekl. Marné bylo myslivcovo pátrání, jelena nenašel. Po čase se on a jeho rodina přestěhovali do Čech, kde revírník později vážně onemocněl. Vzpomněl si na příhodu s jelenem a šel hledat pomoc ke známému prameni a uzdravil se. Z vděčnosti dal zde postavit sloup s obrazem pěti ran Krista Pána. Později zde byla postavena dřevěná kaple (16. stol?), ta byla nahrazena kamenným objektem (asi pol. 19. stol.) a ve 30. letech minulého stol. byla zde postavena dřevěná horská kaple. 30. května 1946 po zásahu bleskem vyhořela a v roce 1987 byla stržena i chata, původně útulna pro poutníky. Zůstala jen vodní kaple nad pramenem.

 

V 90. letech minulého stol. byla na základech presbytáře původního kaple postavena kamenná mohylka od výtvarníků J. Jemelky, O. Olivy a M. Vochty a do ní vsazen protepaný reliéf Madony s dítětem, (při čemž byl použit reliéf V Vaculky - Panna Maria Královna) s litinovým křížem, který vydržel požár původní kaple i nepřízeň minulých časů.
Bývalí němečtí spoluobčané si v německém Weilersbachu (Bavorsko, u Forchheimu, mezi Norimberkem a Bamberkem) postavili repliku kaple z Vřesové studánky, na jejíž pamětní tabuli je uvedeno: / Maria Hilf - Kapelle /"Maria im Paradies" / Heidebrünnel - / Geweiht am 22. 9. 1991.

Vřesová studánka je pro svou nostalgickou krásu stále vyhledávána poutníky a turisty od nás i bývalými německými obyvateli. Snad se jednou dočká i důstojnějšího zviditelnění.

Poutě: poutní bohoslužby: poslední sobota v srpnu (slavnost P. Marie Královny 22.8.). Hlavní pout' v sobotu před 15. zářím (slavnost P. Marie Bolestné - mše sv. s doprovodem lesních rohů), v oba poutní dny mše sv. ve 14:30 za účasti několika set poutníků od nás i z Německa.

Duchovní správa: Římskokatolická farnost, Bukovická 58, 78815 Velké Losiny, tel.: 583248333.

Turistické informace pro poutníky (mapa 19 58C6 56e): lokalita je situována do blízkosti historické zemské hranice mezi Moravou a Slezskem. Hranice je dodnes vymezena opracovanými kameny, které jsou na slezské straně označeny vysekanými písmeny BB. Je to značka Vratislavského arcibiskupství (latinsky BISTUM BRESLAU). Autem i autobusem lze přijet na Červenohorské sedlo, odtud pěší pouť - č- 4 km (cca 1,5 h.) s převýšením 300 m, po zpevněné lesní cestě.
Ve Velkých Losinách funkční technická památka "Ruční papírna a Muzeum papíru" s více než čtyřsetletou tradicí výroby světově proslulého ručního papíru - NKP.

 

Pouť na Vřesové studánce - 2007

v sobotu 25.srpna ve 14:30 byla sloužena mše svatá na počest Panny Marie Bolestné pod širým nebem a za pěkného počasí na základech bývalého kostela.

Pouť na Vřesové studánce - 2005

Kdo měl chuť a zdravé nohy mohl si v sobotu 10. září 2005 vyšlápnout na naše nejvýše položené poutní místo na Moravě a Slezsku a to na Vřesovou studánku (1290 m.n.m.) kde se sloužila mše svatá k uctění památky Svatého Kříže. Procesí asi 100 poutníků vyšlo z Červenohorského sedla a s křížem, korouhvemi a s modlitbou růžence dorazilo kolem 14 hodiny na Vřesovou studánku, kde již bylo vše připraveno ke sloužení mše svaté.
Místní farář P. Milan Palkovič (z Velkých Losin) citoval slova Evangelia "Vezměte svůj kříž a následujte mě" a dodal, že každý si nese ten svůj životní kříž a je jen na něm, zdali je trpělivý anebo se tohoto kříže chce silou-mocí zbavit. "Není to právě ten nejlehčí kříž, který si neseme a není právě pro nás nejvhodnější, aby nás neopanovala pýcha nebo jiná nectnost?", ptal se pan farář poutníků. O tom jsme při mši sv.přemýšleli a pohled na obyčejný železný kříž, jediný to zbytek z původní kaple, nám k tomu napomáhal. A tak jsme k němu v duchu skládali ty naše kříže, naše nemoci, hříchy, strachy z budoucnosti, problémy našich dětí a rodin, problémy naší společnosti, církve i kněží. Kristus, který mezi nás potom při proměňování přišel,jistě ví, kde potřebujeme pomoci a tak jsme se vraceli radostně a posíleni.
K tomu jistě také přispěla i zpráva druhého přítomného pana faráře, totiž P.Františka Eliáše ze Zábřehu, že je reálná naděje na obnovu původního dřevěného kostelíka (viz obrázek), která by mohla začít již v příštím roce. Původní kostelík z r.1926 shořel následkem blesku v r.1945. Pomozme modlitbami, aby se tato obnova podařila a místo mohlo znovu sloužit k obnově našich sil, myslí a srdcí.
Převzato z www.ruzenec.cz VDV