|
RADHOŠŤ
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Poutě: Poslední sobota v květnu, mše sv.: v 11:00, zahájení poutní sezóny na svátek sv. Cyrila a Metoděje (5. 7.), mše sv.: v 9:30, 10:00, 11:00 a 14:00. Pak až do druhé soboty v září jsou bohoslužby o sobotách v 11:00.
Duchovní správa: Římskokatolicka farnost, Kostelní 506, 74401 Frenštát pod Radhoštěm, tel: 556835788, rimkf.frenstat@centrum .
Turistické informace pro poutníky: Z žel. stan. Frenštát p. Radh. (trať 300). jihovýchod -c - 5 km, pokračovat -z -4 km, hřeben - m -4 km (Radegast, kaple, rozhledna), -c -8 km do Rožnova pod Radh. (trať 281). V předvečer svátku stětí Jana Křtitele (24. 6.) zapalují se na Radhošti a okolních kopcích tzv. svatojánské ohně. Radhošť spolu s ostatními částmi beskydského regionu je součástí chráněné krajinné oblasti Beskydy.
 |
 |
 |
 |
Poutní místo Radhošť v seriálu ČT
Třikrát virtuální prohlídka kaple a okolí -
čís.1,
čís.2,
čís.3
Další podrobnější informace (hlavně pro turisty):
Radhošť
Posvátná, 1129 metrů vysoká hora, kde měl od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.
V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště .
V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.
Kaple na Radhošti
Roku 1881 navrhl člen frenštátské Občanské besedy Hynek Fialka postavit kapli na vrcholu Radhoště. Tento nápad se ujal a začalo se s jeho zdlouhavou realizací. Při příležitosti Metodějova milénia Papež Lev XIII. v Římě vysvětil moravským poutníkům pod vedením pozdějšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, obraz Jana Sarkandera, určený pro budoucí radhošťskou kapli. Náklady se tehdy odhadovaly na cca 10 000 zl. Předsedou výboru pro výstavbu kaple byl tehdy ustanoven Alois Fialka. Na podporu stavby byla uspořádána sbírka, která vynesla cca 3500 zl. V roce 1895 se předsedou výboru stal továrník Emil Kostelník, který toho roku zakoupil na národopisné výstavě v Praze originál obrazu "Valašská Madona" od Adolfa Liebschera, s nímž uskutečnil rozsáhlou cestu po Čechách a Moravě a shromáždil tak další část předpokládaných nákladů ve výši cca 7500 zl. Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn daroval pro kapli část pozemků v katastru Trojanovic a přijal nad kaplí patronát.
Rovněž hrabě rožnovského panství Rudolf Kinský věnoval část svých pozemků v katastru Dolní Bečvy. Plánovaná kaple měla z toho důvodu stát jednou polovinou na straně rožnovské a druhou polovinou na straně frenštátské.
5. července 1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple. Dokončenou kapli vysvětil 11. září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.
Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. Kaple byla ozdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu je v současnosti nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po sněti z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svátí Cyril a Metoděj". V srpnu 1906 přijel na Radhošť nástupce arcibiskupa Kohna František Bauer, jenž se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska tak zvané "Knížecí cesty".
K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří.
Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba byla provedena z důvodu neustálého zatékání a nedostatečné údržby za první světové války.
Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Vše řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.
Sousoší svatých Cyrila a Matoděje
Sousoší
sv. Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška (*14.2.1879 +19.5.1965; narodil se ve Frenštátě p.R. a zemřel ve Winter Parku
USA). Je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta. Vyzařuje z něj bratrství a touha po sjednocení.
Žilnaté ruce ukazují, že oba jsou muži práce. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril (= velebný), čteme hlaho1ským písmem počátek evangelia sv. Jana "Na počátku bylo Slovo". Sv.Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně roz1išeny a charakterizovány a divákovi v účinné realitě přiblíženy.
Sv .Cyril nezapře filosofa, mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než sv. Metoděje, již holohlavého, jenž s vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené a jeví stopy bolestí, jichž zůstal Cyril předčasnou svou smrtí (ve 42 letech) ušetřen. Také arcibiskupská hodnost Metodějova vyznačena jest bohatším rouchem. (Metoděj = pořádku milovný .)
Duté sousoší, 2.60 m vysoké a vážící 800 kg, je ulito z bronzu, čímž oproti kameni vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Zdvíhá se na žulovém podstavci vysokém 1.60 cm, za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž *); Obráceno k východu pohlíží na Radigosta na protější vyvýšenině a vítá zároveň příchozí. Diváka uchvacuje klidem a mohutností.
Umělci podařilo se ideál svých mladých let vtělit v přísné formy hmoty. Poutník, jenž stane na temeni posvátného Radhoště, s úctou bude pohlížeti na tyto pomníky heroismu předků, bude se hluboce před nimi zamýšleti a vzpomene s vděčností i jejich tvůrce, jenž jako státní občan americký tak krásně a jedinečně svým vzácným darem dokumentoval svou lásku k rodné zemi.
Opis části knihy Františka Horečky "KNIHA O PAMÁTNÉM RADHOŠTI" ( 1931 )
Na místě, kde dnes stojí sousoší věrozvěstů stál v minulosti kříž - od roku 1735 nejdříve dřevěný a 26.července 1805 vysoký kamenný. Ten ale nevydržel a byl jednou ze silných větrných bouří povalen. Z toho důvodu byl zmenšen podstavec a kříž znovu postaven. Kříž naleznete na levé straně od vstupu do kaple.
Oslava 110 výročí posvěcení kaple na Radhošti
se konala v sobotu 23. srpna 2008 . Kapli vysvětil 11.
září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Köhn.
Předseda Matice radhošťské (ta má svoje sídlo v
Trojanovicích) uvítal přítomné, krátce pohovořil o historii a současnosti kaple a
o tom, co se podařilo obnovit. Kaple stojí na hranici katastrů obcí, okresů,
krajů a diecézí v nadmořské výšce 1129 m a nad vstupními dveřmi je nápis
"Valaši sobě".
Oslava se nesla v tónu národního obrození a slovanství, tak jak se do dělo
na konci 19. století. Slavnostní pontifikální mši svatou v 11 hod. celebroval
olomoucký arcibiskup Jan Graubner společně s
ostravsko-opavským biskupem Františkem V.
Lobkowiczem a dalšími koncelebranty. Také homílie vyzněla v obdobném tónu s důrazem na význam obou
věrozvěstů. Po bohoslužbě zahrála hudba a lidé zapěli "Hej slované".
Přes poněkud nevlídné počasí (kdy se občas mraky téměř dotýkaly hlav poutníků,
ale naštěstí nepršelo) se oslavy zůčastnilo několik
stovek poutníků, ctitelů svatých Cyrila a Metoděje a jejich kaple na Radhošti. Všichni byli pohoštěni připravenými koláčky. Otec arcibiskup si odvezl specielně
nazdobený frgál veliký jako kolo od vozu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |