Prašivá se nachází na konci hlavního hřebene
Těšínských Beskyd a spolu s nedalekou Godulou je jejich nejsevernějším
výběžkem. Tyto hory jsou zároveň i nejsevernějšími rozsochami v celých
Moravskoslezských Beskydách. Kostel a horská chata se nachází na tzv. Malé
Prašivé. Jde o závěr temene hory s nadmořskou výškou cca 700 m. n. m.
Turistická
chata Klubu českých turistů má rozhlednu z roku 1921 a je zde možnost
ubytování. Malá Prašivá spadá do katastru obce Vyšní Lhoty, je přístupná pěšky, na kole
i osobním automobilem. Nejbližší autobusovou zastávkou jsou Dobratice-Harenda
(2,5 km po červené pěší značce), nejbližší vlakovou stanici jsou Dobratice
(5,5 km po červené pěší značce).
Přístup po modré z Pražma, po žluté z Vyšních Lhot, po žluté z Komorní
Lhotky. Z Morávky se dostanete po modré a napojit se na červenou po hřebeni.
Přístupná je i na kole.
Automobilem nebo na kole je možno vyjet z Vyšních Lhot - z cesty spojující
Dobrou a Morávku. U autobusové zastávky Vyšní Lhoty - Pod Prašivou je třeba
odbočit u sochy sv. Antonína doleva. Cesta je zároveň značena žlutou pěší
turistickou značkou. V tomto místě prochází také od roku 2000 dálková
cyklostezka č. 46 Český Těšín - Vsetín a od roku 1999 také regionální
cyklostezka - č. 6005 (Frýdek-Místek - Žermanická přehrada - Frýdek-Místek). Místo se nachází na severním okraji mapy edice Klubu českých turistů
Moravskoslezské Beskydy 1:50 000 nebo na jižním okraji mapy Ostravsko stejné
edice. Podobně se nachází i na mapách Kartografie Praha Beskydy 1 : 100 000
nebo nově i 1 : 50 000.
Kostel na Prašivé
Poutní kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1640 je
na vrcholu Malé Prašivé, je dřevěný. Pověst vypráví, že která dívka v den
svátku sv. Antonína, tedy 13. června, dojde pěšky a bosa až k němu, do roka
se provdá. Kostel se nachází 10 km jihovýchodně od města Frýdku-Místku.
Jde o jednolodní stavbu z roku 1640. Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z
Loyoly.
Po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou v r. 1673, který byl zasvěcen
právě sv. Ignáci, došlo u kostela na Prašivé v tomtéž roce k přesvěcení a
novým patronem se stal sv. Antonín Paduánský. Jde o filiální kostel farnosti
Dobrá. Konají se k němu tradiční poutě v polovině června (ke svátku sv.
Antonína 13. 6.).
V době druhé světové války se nacházel kostel v ochranném pásmu hranice mezi
tzv. Protektorátem a Říší a byl v podstatě nepřístupný. Na konci války byl
vážně poškozen. Přesto nabyl opět svého původního vzhledu. Pouze věžička,
která je dnes plechová, byla v dřívějších dobách dřevěná (lze tak usuzovat z
nejstarších pohlednic z počátku 20. stol.).
Nejbližšími památkami stejného charakteru jsou dřevěný kostel Božího Těla v
Třinci-Gutách a dřevěný kostel Všech svatých v Sedlištích u Frýdku-Místku.
