Logo poutnictví

Poutní místa na Moravě a ve Slezsku

(Řecký obraz sv. Cyrila a Metoděje)Osvětimany - Hora sv. Klimenta

kraj Zlínský, arcidiecéze olomoucká, děkanát Uherské Hradiště

Cyrilometodějská tradice - kaple sv. Klimenta

Neděle 4. června 2017 - pouť na Horu sv. Klimenta, pořádá obec Osvětimany

Poloha: Hora je asi 18 km západně od Uherského Hradiště na půli cesty mezi Osvětimany a Koryčany. Auto je možno zaparkovat u "Pěti židel".

Občanské sdružení Klimentek
Obec Osvětimany informuje o Hoře svatého Klimenta
Virtuální prohlídka poutního místa

Historie a popis poutního místa:  

Hora svatého Klimenta je jedním z duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy. První písemné zprávy o této hoře, ukryté v tichu rozlehlých Chřibských lesů, pocházejí teprve až ze 14. století. 
Podle svědectví historických pramenů byla tato Hora dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbu i práci. V blízkosti chrámu byl vystaven monastýr, poustevna a byla zde také škola, středisko osvěty a výchovy.
Jak praví Život Konstantina sepsaný pod vedením samotného arcibiskupa Metoděje: "Když přišel svatý Konstantin na Moravu, přijal ho Rastislav s velkou úctou a když shromáždil učedníky, oddal mu je na učení... a zanedlouho přeložil církevní řád, naučil je ranní službě boží, hodinkám, večerní, povečernici a mši a tam nechal učit také jiné nauky, gramatiku i muziku. I otevřely se, podle slov prorokových uši hluchých a poslouchali slova Písma, a jazyk zajíkavých se stal jasným ...". 

Hora svatého Klimenta, daná pod ochranu římského papeže a mučedníka, patrona soluňské mise sv. Klimenta, jehož tělesné ostatky zde byly uchovány, tak byla střediskem zbožnosti a vzdělanosti. Zde byl také sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih a na svátek sv. Dimitrije sloužena slavná bohoslužba jako dík za poskytnutou milost a pomoc.
Z archeologických výzkumů je doloženo, že na této hoře v době velkomoravské v 9. století stála zděná kaple. O obytném prostoru z 9. století přináležejícím ke kapli se zmiňuje pouze Jindřich Wankl z Vlasteneckého muzejního spolku z Olomouce, který vedl výzkumy hradiska v letech 1885 - 1888 a který prý objevil základy samotného kláštera z doby cyrilometodějské, ale nijak blíže je nespecifikoval.

V roce 1903 až 1905 zde prováděl výzkumy brněnský poštovní oficiál R. Čechmánek, který uvádí v souvislosti s obytnými prostory, že mimo neúplných částí kláštera augustiniánského nic nenalezl.
R. Čechmánek však objevil v kostelní lodi společný hrob sedmi jedinců a v kněžišti za oltářem kosterní pozůstatky jednoho jedince, které byly hlavně místními nadšenci vydávány za kostru Metodějovu. Antropologickou expertízou provedenou v roce 1950 Archeologickým ústavem ČSAV V Praze bylo staří kostry datováno dr. J. Chocholem do doby 13. až 15. století. Tím mýtus Metodějova pohřbu na hradisku sv. Klimenta padl. 
Z dalších zajímavých nálezů v této lokalitě je nález zlatého solidu císaře Theofila z let 839 až 842 koryčanským rodákem Vítězslavem Glozou v roce 1912. 
Na Hoře sv. Klimenta se nachází valová opevnění z východní strany až trojnásobná, která obepínají hradisko o ploše 16 ha. Na akropoli pak základy středověkého kostela, který z původní kaple z 9. století dostavěli brněnští augustiniáni po roce 1358, a který existoval až do r. 1421, kdy tuto mnišskou komunitu napadli husité ze Strážnice. Po této pohromě už duchovní život na Hoře sv. Klimenta ustal. Kolem roku 1500 zde jako poustevník žil rytíř Smetana z Osvětiman. 

Dále je zde dřevěná kaplička, kterou v roce 1964 postavili koryčanští občané pod vedením P. Stanislava Straňáka, místo původní kaple z roku 1880, která stála v kněžišti základů kostela. Pak je zde zvonice sv. Gorazda, kterou v roce 1985 postavili členové Společenství svatého Gorazda a druhů - Živé dědictví. Také Zeyerova studánka nacházející se jihovýchodně pod úpatím hory nese od téhož roku jméno sv. Gorazda.  Jako turistickou zajímavost je možno navštívit monumentální Kazatelnu a hrad Cimburk (značena stezka vede severním směrem od Hory sv. Klimenta).

Nabízí se zde otázka "Kdo to byl sv. Gorazd?" Svatého Gorazda označil Metoděj, když umíral za svého nástupce. Tím se však vyhrotily spory mezi "latinskými a slovanskými" kněžími. Řím jako podmínku jeho uznání požadoval i jisté ústupky, které se týkaly liturgického jazyka. Protože "slovanská" strana odmítla na dohodu přistoupit, vyvolala hněv tehdejšího panovníka Svatopluka a sv. Gorazd byl z Moravy i se svými stoupenci vyhnán. Svatopluk ustanovil Metoděje moravsko - panonským arcibiskupem. Po jeho skonu v roce 885 se však Svatopluk vůči slovanské bohoslužbě zatvrdil. 
V roce 1991 byla obnovena Matice svatoklimentská a ta v součinnosti se Společenstvím sv. Gorazda a druhů má v úmyslu obnovit kostel i s klášterem a znovu vzkřísit duchovní život na tomto místě. 
Společenství sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví zde založilo novou tradici cyrilometodějské školy při příležitosti svátku sv. Gorazda a druhů připadajícímu na 27. červenec.

Pouť: Každou první neděli v měsíci je v 15:00 (květen-říjen) mše sv. Pořadatelem je farnost Boršice u Buchlovic.V neděli o slavnosti seslání Ducha svatého (pohyblivý svátek), doba mše sv. je určována duchovní správou v Koryčanech, tel.: 573376160.

Duchovní správa: Římskokatolická farnost, Kostelní 54, 68742 Osvětimany, tel. 572594117, faosvetimany@ado.cz

Turistické informace pro poutníky: ze žel. stanice Bohuslavice u Kyjova  - z - ke kapli sv. Klimenta 12 km. Nejbližší žel. stan. Jestřabice.  Pěší poutníci mohou také přijet do Osvětiman autobusem a na horu vzdálenou asi 4 kilometry přijít po turistické značce vedoucí přímo od zastávky. 
Motorizovaní návštěvníci pouti nechť zamíří do Vřesovic a odtud směrem na Koryčany. Uprostřed cesty je možno zaparkovat v chatové oblasti s názvem Pět žídel, odkud je třeba ujít přibližně půl kilometru.

Virtuální prohlídka poutního místa
Okolí Hory svatého Klimenta
Poutní místo Mikulčice a pak (od 5:30 min) Osvětimany z archivu ČT

 

 

Pochod zavede turisty na Horu svatého Klimenta

Na horu svatého Klimenta zavede turisty tradiční pochod Zimní přírodou, který se v sobotu 27. února 2016 uskuteční ve Vřesovicích. Právě oblíbené poutní místo a významná archeologická lokalita je hlavní atrakcí třináctého ročníku akce, jež v obci na Kyjovsku začne v osm hodin.
Na národní kulturní památku, která je jedním z duchovních míst hluboce spjatých s historií Moravy, vystoupají všichni účastníci pochodu, pro které organizátoři připravili dvě trasy.
Kratší, osmikilometrová, vede z Vřesovic na svatý Kliment a zpět, delší, desetikilometrová, zavede turisty i ke Koryčanské kapli. "Horu svatého Klimenta jsme vybrali záměrně. Je to vzácné a oblíbené místo, úplně ideální cíl pro procházku či výlet. Ti, kdo už tam někdy byli, se tam pokaždé rádi vracejí, ostatní zase poznají důležitou část Chřibů," uvedl předseda vřesovických turistů a hlavní organizátor pochodu Zimní přírodou Miroslav Vaculík.
Ten připomněl, že hradisko je spojováno především s cyrilometodějskou tradicí. "Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že svatý Cyril a svatý Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže, svatého Klimenta," říká Vaculík. Podle něj je i důležité, že lokalita velkomoravského hradiska se nachází na strategicky velmi vhodně zvolené poloze na jihozápadním vrcholku Chřibů, asi čtyři kilometry severozápadně od Osvětiman.
Prezentace další letošní akce je od osmi do dvanácti hodin v hostinci Ozdravovna U Sirotků ve Vřesovicích, cíl je na stejném místě. Obě trasy vedou po turisticky značených cestách. Loni se zimní přírodou prošlo dvě sta padesát mužů, žen a dětí, podobný počet očekávají pořadatelé i letos. "Věřím, že nám vyjde počasí. Samozřejmě bychom si stejně jako na Novoročním čtyřlístku přáli sníh, ale lepší než déšť a bláto by bylo sluníčko a jarní teploty," uvedl Vaculík.
Všichni účastníci obdrží na startu mapku s popisem trasy, účast na akci se všem započítává do dlouhodobé soutěže O zlatého turistu 2012 – 2016. "Každý bude navíc odměněn vkusným pamětním dárkem a diplomem. Věcné ceny obdrží nejmladší, nejstarší a nevzdálenější účastník. Oceněna bude také nejpočetnější rodina na akci," pronesl Vaculík."Na akci zveme mládež i dospělé, prostě všechny, kteří mají rádi přírodu," dodal.
Slovácko, 16.2.2016, Libor Kopl

 

 

Cyrilometodějská pouť 7.7. 2013 s o. arcibiskupem Janem