Vznik

Jaroměřice u Jevíčka jsou již na malé Hané, ale většina katastru obce je na Drahanské vrchovině. Nadmořská výška u kostela v obci je 361 m, na Kalvárii 479 m. Je zde křižovatka silnic Prostějov-Jevíčko a Moravská Třebová-Boskovice. Dříve patřily do okresu Moravsko-Třebovského, nyní do okresu Svitavy, kraj východočeský (od roku 1960).

Jaroměřice jsou velmi starou obcí, již v 10. století tudy procházela cesta z Olomouce do Čech. V 11. století zde byl dvorec, který patřil k majetku pražského biskupství.

Jméno dostali Jaroměřice po pražském biskupu Jaromírovi. Jaromír byl synem českého knížete Břetislava a bratrem českého knížete Spytihněva a Vratislava II. Jeho bratrem byl také Konrád, údělný kníže brněnský a Ota I., zvaný Slíčný, údělný kníže olomoucký. Biskupský úřad v Praze zastával v letech 1068-1089. Zemřel v uherském Ostřihově 26. 6. 1089 a pohřben byl na pražském hradě.

Biskup Jaromír osadu Jaroměřice buď nově zorganizoval, nebo založil novou. Také proto po něm dostala jméno. Usedlíci v této osadě se nazývali "Jaroměřici", to jest lidé Jaromírovi.

Dějiny

Koncem 15.století byl majitelem Jaroměřického zboží Jan Herald z Kunštátu a Adam z Cimburka. V16. století se vystřídali tito držitelé Jaroměřic: Petr Šedík z Kunčiny, sestry Rychnovské, rytíř Jan z Linhartic, Petr Bílský z Karyšova a jeho synové Václav a Jan Blahoslav. V 17. století Jří Zikmund ze Zástřizl. V letech 1631-1735 byli majitelé jaroměřického statku Šubířové z Chobině: Zdeněk, František Julius, František Michal a František Xaver.

Tento poslední zemřel roku 1753. Jeho statek byl prodám v dražbě zemskou sirotčí komisí roku 1756. Koupil jej velkoopatovický hrabě Karel Otto Salm-Neuburk. Od roku 1874 byli majitelé jaroměřického statku Thurn-Taxisové z Biskupic. Roku 1945 byl jaroměřický statek parcelován a zrušen. 

Mezi jedny z mnoha jaroměřických osobností patřili i František Odvadil, 4.10.1880 - 14.1.1938, byl básník, spisovatel, překladatel, homiletik a dobrodinec, působil v řadě věznic jako duchovní správce.

Jan Parolek, štábní kapitán, nar. 9.6.1917, člen bombardovací perutě v Anglii, padl při náletu na Kiel dne 16.11.1941. Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

Památné budovy

Kostel všech svatých

Je nestarší stavební památkou v obci. Byl zbudován asi ve 12. století v gotickém slohu. Hlavní přestavba byla provedena roku 1804. Boční starobylé kaple byly zachovány. Po pravé straně ve zdi kněžiště je náhrobní kámen s vyobrazením Jar. Jana, rytíře z Linhartic, který sídlel na jaroměřickém zámečku. Na náhraobním kamenu je také letopočet 1562 (rok jeho úmrtí)

Tento kostel býval farním. Po husitských válkách duchovní správa v Jaroměřicích zanikla. V 16. století (až do roku 1620) zde působily českobratrští duchovní. Potom byli Jaroměřičtí přiřazeni do Biskupic a do Jevíčka a odtud vyfařeni roku 1783. Od roku 1714 byl kostel Všech svatých filiálním kostelem nově zbudovaného kostela na Kalvárii, kde byla ustavena prozatímní duchovní správa. Roku 1809 byla povýšena na faru. Matriky jaroměřické farnosti (Jaroměřice, Nový Dvůr, Úsobrno) jsou od roku 1784.

Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii

Dal jej zbudovat v letech 1712-1714 majitel jaroměřického panství a nejvyšší zemský sudí. František Šubíř (1680-1738). Venku na portále jsou umístněny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Uvnitř chrámu na hlavním oltáři je v rámu zdobeném drahokami obraz hlavy Kristovy (tzv. "Salvator"). Před hlavní oltářem v chrámové dlažbě jsou dva náhrobní kameny, které kryjí vchod do podzemní hrobky. Na pravém kameni je vypodobněn zakladatel kostela Fr. M. Šubíř z Chobyně, na levém náhrobku postava jeho manželky a dětí. Jejich náhrobní epitafy jsou zavěšeny u vchodu do kostela. Napsal je ve vzletné latině sám Šubíř krátce před smrtí. 

Vlevo na bočním oltáři jsou ve sklaněné rakvi ostatky sv. Feliciána, na pravé straně je oltář nástrojů umučení Páně. Za hlavní oltářem je kaple, zvaná "Zahrada Getsemanská". Zde jsou plastické reliéfi Krista a apoštolů na hoře Olivové, je zde mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z dolního kostela, vzácná památka z 15.století. V sousedství kostela na Kalvárii je tzv. kaple loretánská (z roku 1742). Na oltáři v Loretě je starobylá soška P. Marie loretánské, dovezené sem roku 1720 z italské Lorety. Pod kaplí je hrobka, v niž jsou pohřbeni Augustiniáni, kteří na Kalvárii v 18. století vedli duchovní správu.

Starobylé kameny

Na návsi je tzv. "Cyrilometodějský kříž", starý několik století. Byl zde u staré cesty postaven na památku působení apoštolů Cyrila a Metoděje ve zdejším kraji.

V parčíku u pomníku padlých je starobylý kámen starý také několik století. Je na něm reliéf, hlava neznámého rytíře.

Pomník padlých byl postaven v roce 1928 na památku padlých v 1. a ve 2. světové válce. Celkem je zde 54 jmen z 1. světové války a 8 z let 1939-1945.

Zámek

Zámek dal zbudovat roku 1592 majitel jaroměřického panství Jan Blahoslav Bílský a vyzdobil jej renesanční sgrafitou. Státní památkový úřad v Brně dal zámeček důkladně opravit. Na frontě zámku byly pod omítkou objeveny alegorické poprsí a znaky zakladatele zámku a jeho manželky.

Další fotografie