Logo poutnictví

Poutní místa na Moravě a ve Slezsku

Frýdek

kraj Moravskoslezský, diecéze ostravsko-opavská, děkanát Frýdek

Poutě k Panně Marii Frýdecké v poutní bazilice Navštívení Panny Marie

Poutě v roce 2017

Farnost Frýdek

Poloha: Ve Frýdku-Místku, v jeho severní, slezské části na pravém břehu řeky Ostravice. Mapa.

Historie a popis poutního místa:
Frýdek se vypíná na návrší na pravém břehu řeky Ostravice, a je znám velkolepou svatyní Panny Marie. Bez ní si Frýdek jako poutní místo, každoroční cíl tisíce poutníků ze Slezska, Moravy, Slovenska i z blízkého Polska, nelze ani představit.

Na místě poutního chrámu stála už v roce 1706 dřevěná kaple nad kamennou sochou P. Marie. Byla vytesána frýdeckým řemeslníkem a z podnětu hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu (1651-91), tehdejšího majitele frýdeckého panství, umístěna na kopci naproti zámku. I v tehdejších úředních zprávách se píše o tom, že v předvečer mariánských svátků ozařovala sochu neobvyklá jasnost. Lidé zde prosili o pomoc a nacházeli ji. Počet poutníků rostl, zvláště, když se začala po okolí šířit známost o milostech a zázracích u sochy P. Marie. Frýdek se stal známým a vyhledávaným poutním místem.

Hluboka ulice roku 1848.jpg (36234 bytes)
Lurdska jeskyn v charitnim dome pod bazilikou 279.JPG (30978 bytes)


Pod chrámem se nachází krypta - v ní jsou výjevy z historie a jsou zde pohřbeni poutníci z Tovačova, kteří se v roce 1713 utopili v rozvodněné Ostravici.

Nynější chrám byl postaven v letech 1740-59 podle plánu Bartoloměje Wittnera na místě dřevěné kaple. Byl vysvěcen 13. května 1759 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem a zasvěcen slavnosti Navštívení P. Marie.
Působí-li svou mohutností vnějšek svatyně nezapomenutelným dojmem, její vnitřek nás oslní svou krásou. Účelné rozdělení chrámových prostor, smělost oblouků klenby, harmonická a přirozená symetrie svědčí o velké umělecké potenci vratislavského biskupského projektanta Bartoloměje Wittnera. Podle úsudku znalců je to mistrovské dílo, dodnes v této oblasti největší a nejkrásnější.

Interier 290.JPG (27417 bytes) Presbytar z galerie 284.JPG (26440 bytes)

Nejcennější je hlavní oltář z roku 1793, jehož důmyslně řešená architektura zvyšuje monumentalitu celého chrámového prostoru. Je dílem stavitele Jana Schuberta z Opavy a významného brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Pozadí hlavního oltáře tvoři šest vysokých, v polokruhu ke klenbě chrámové čnících sloupů spojených pažením, nad nímž se vznáší zlacená koruna s křížem. Pod ní je nad svatostánkem umístěna milostná socha P Marie. Po stranách chrámové lodi je šest protilehlých kaplí s oltáři, na nichž se nacházejí obrazy a sochy značné umělecké hodnoty.

Kolem poutního chrámu je křížová cesta

Výjevy jednotlivých zastavení křížové cesty z pálené hlíny jsou znamenitým dílem proslulé mnichovské Mayerovy školy. Mezi 7. a 8. zastavením stojí krásná kruhová kaple Nejsvětějšího Srdce Páně a Panny Marie, zvaná Římská.

Proti Římské kapli ve výklenku chrámové apsidy upoutá naši pozornost sousoší kalvarské, pocházející rovněž z mnichovské školy.

Na nádvoří před kostelem stojí šest kamenných soch. Představují tři archanděly: sv. Michaela, Rafaela a Gabriela, dále sv. Antonína, sv. Karla Boromejského a sv. Tadeáše apoštola. Byly postaveny v roce 1822, později k nim přibyly sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha s letopočtem 1949.
Frýdeckou P Marii oslavil Leoš Janáček stejnojmennou něžnou klavírní skladbou v cyklu Po zarostlém chodníčku.
Není neděle v letním období, aby do mariánského kostela nepřicházeli poutníci zblízka i zdáli a kromě hlavních poutních dnů Navštívení a Narození P Marie, zvláště 15. srpna ve svátek Nanebevzetí P Marie se vroucně a velebně rozléhají slova prosebných mariánských písní a modliteb: Pomoz uzdravit naši minulost a prozařuj naši přítomnost!

Několik kreseb charakterizujících baziliku a okolí

Poutě:  Neděle po svátcích Navštívení Panny Marie (2. 7.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Narození Panny Marie (8. 9.). Mše sv.: So (před svátkem) 18:00, ne 7:00 - 8:00 - 9:30 - 11:00 a 18:00 h. 
První soboty v měsíci začíná program v 16:00 a pak mše sv. 18:00 h. Mše sv. mimo poutě: XI - IV: so 8:00 a 18:00 ne 8:00 a 10:00, V - X: po - so 8:00 a 18:00, ne 8:00 - 10:00 - 18:00 h.

Duchovní správa: Klášter redemptoristů, Mariánské nám. 145, 73801 Frýdek, tel: 731625682, klášter: 558628415, email: rkf.frydek@doo.cz. Titul kostela - Navštívení Panny Marie.

Turistické informace pro poutníky: ke kostelu z nejbližší žel. stan. Frýdek Místek ulicemi Nádražní, tř. T. G. Masaryka, Revoluční k Domovu důchodců, odtud vpravo ke kostelu 2 km.

 

Poutní místo Frýdek a pak (od 12:00 min) Prašivá z archivu ČT

 

Kaple Svatého Kříže "V Hájku - Lískovci"

V roce 1786 zde postavil lesník Hirschheimer kříž u pramene. Bylo to v době pronásledování církve josefinismem. Zbožný lid pojal důvěru k tomuto kříži a k pramenu. Návštěvníků Hájku neustále přibývalo. Frýdecký farář hrabě Praschma opatřil kříž přístřeším a jeho nástupce generální vikář Schipp r.1834 postavil dřevěnou kapli.
Kaple a její okolí bylo bylo opraveno v létech 2006-2007 a dne 1. září 2007 zde sloužil mši sv. otec biskup František.

 

Od kostela: ulicí Lískoveckou až k fotbalovému stadionu, odbočit vpravo ulicí Horní ke kapli 3 km. Ze žel. stan. Lískovec u Frýdku ulicí Resslovou, areálem závodu Válcovny plechu až na hlavní silnici Frýdek - Vratimov - 0strava, odtud vlevo a po 1,5 km na křižovatce v Lískovci doprava a obcí ke kapli (4,5 km).

Voda z pramene v Hájku opět teče z rezervoáru

Kaple na stránkách farnosti Frýdek

Město chce opravit pramen pod Kaplí sv. Kříže v Lískovci

 

Bazilika ukrývá kryptu s ostatky

Bazilika Navštívení Panny Marie je opředena různými legendami, které vypráví například o tajných chodbách. Pod bazilikou je krypta, která ukrývá mumifikované ostatky poutníků z 18. století.
Pozůstatky patří obyvatelům Hané, kteří tragicky utonuli v rozvodněné řece Ostravici během mariánské pouti a také mnichům zdejší farnosti. Jejich klid je narušován jen velmi výjimečně, v roce 2015 si mohli lidé prohlédnout kryptu, která se nachází v hloubce okolo tří až čtyř metrů pod úrovní podlahy, při Noci kostelů. V rakvích a na rozložených kusech plátna spočívá více než desítka těl. Kvůli poutníkům, pod nimiž řeka náhle strhla most, se podzemnímu prostoru přezdívá Poutnická krypta. Lidé se zde pohřbívali do roku 1780. Potom kryptu z obav před šířením nákazy nechali na 200 let zazdít, vchod do krypty chránil těžký zvedací kámen. Za první republiky ho pak nahradila kovaná mříž.
Na jednom místě uvnitř krypty lze údajně poklepem na dlažbu zjistit dutinu – patrně schodiště do dalšího podzemí. Další podzemní prostor ale není nijak zdokumentován. Obyvatelé města kdysi také věřili, že do krypty ústí tajná chodba z frýdeckého zámku.
Někdejší kostel byl v roce 1999 zařazen papežem Janem Pavlem II. mezi tzv. baziliky minor čili významné křesťanské chrámy.
(lmo)