Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště

kardinál
1916–1920

Narodil se 12. července 1863 v Hukovicích na Novojičínsku. Byl vychován v Dřevohosticích pod Svatým Hostýnem, gymnázium studoval v Kroměříži. Od roku 1885 studoval teologii v Olomouci, kde byl také 5. července 1889 vysvěcen na kněze.

Po vysvěcení byl poslán jako kaplan do Dubu, kde působil do 10. října 1890. Tehdy byl jako kaplan německé národnosti poslán na Santa Maria dell’Anima v Římě, kde působil do 1. července 1892. Tam také dosáhl doktorátu bohosloví. Po návratu do vlasti se stal kaplanem v Uherském Ostrohu a 15. ledna 1894 byl investován za faráře v Melči ve Slezsku.

O dva roky později – 16. května – byl zvolen nesídelním kanovníkem olomouckým. Rezignoval na faru v Melči, stal se proboštem u sv. Mořice v Kroměříži (1897–1899) a posléze také olomouckým sídelním kanovníkem (1899).

15. září 1899, ve svých 37 letech, byl jmenován arcibiskupem pražským a 15. dubna 1901 byl ozdoben kardinálským purpurem. Pro svou mírnost a dobrotu byl v Praze velmi oblíben, ale zdravotně mu Praha nesvědčila.

Uprostřed války naléhalo vojenské velení na císaře Františka Josefa I., aby mírný a laskavý kardinál Skrbenský odešel do Olomouce a aby do neklidných Čech a do Prahy přišla pevnější ruka brněnského biskupa Huyna. 18. ledna 1916 byl nakonec kardinál Skrbenský postulován olomouckou kapitulou za olomouckého arcibiskupa a intronizován 21. června téhož roku.

Těžko se hodnotí míra provinění na olomoucké arcidiecézi, zda větší vinu nese válečná doba anebo souhlas kardinála Skrbenského s opuštěním Prahy a návrat na Moravu, po níž toužil. Ve válečné době arcidiecézi nevizitoval, ani jinak do jejího života nezasahoval. Také jeho prorakouské smýšlení mu po roce 1918 bylo ve službě arcibiskupa na překážku.

Pro tragickou nehodu, zaviněnou automobilovým neštěstím, a pro revoluční poválečné poměry nakonec rezignoval na arcibiskupský stolec 30. listopadu 1920 při osobní návštěvě v Římě.

Usadil se na zámečku řádu Německých rytířů v Dlouhé Loučce u Uničova, kde žil v přízni a oblíbenosti tamních německých diecezánů. Žil velice skromně a nenáročně. Na zámečku také 24. prosince 1938 zemřel. Byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava do hrobky pod hlavní věží.