Konrád (II.), z Vechty

1408–1413

Smutnou postavou v dějinách diecéze je osoba Konráda z Vechty.

Rodem Westfálan se narodil asi roku 1364. Vynořuje v roce 1395 jako zvláštní oblíbenec Václava IV., jenž se mu marně pokoušel vymoci biskupství řezenské. Po tomto nezdaru mu získal biskupství ve Verden.

Ale Konrád i o toto přišel a dostal proboštství mělnické a úřad královského mincmistra s velkými důchody a potom zemského podkomořího. Na pokyn Václava IV. dosáhl v roce 1408 biskupství olomouckého.

Nebyl teolog ani právník, ale finančník a pragmatik, s potěšením se zabýval alchymií. Biskupské svěcení přijal zřejmě až 9. června 1410. V roce 1412 svolal do Vyškova synodu, kde si ještě stěžoval na wicklefovskou agitaci z Čech na Moravu.

Za zvláštních okolností se stal v září 1412 administrátorem pražské arcidiecéze, kde se zachránil i za revoluce přijetím kalicha, a tak arcibiskupství podržel až do své smrti 26. prosince 1431. Zemřel na Helfenburgu zcela zapomenut a v papežské klatbě (1421–1431).