František Saleský Bauer

kardinál
1904–1915

Narodil se 26. ledna 1841 v Hrachovci u Valašského Meziříčí. Gymnazijní studia konal u piaristů v Kroměříži, bohoslovecká v Olomouci a na kněze byl vysvěcen 19. července 1863.

Působil jako kaplan ve Vyškově, pak jako adjunkt na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl povýšen na doktora bohosloví a stal se profesorem biblického studia. Roku 1873 byl povolán za profesora na pražskou univerzitu.

Dne 30. dubna 1882 byl jmenován biskupem v Brně. Dvakrát zvizitoval brněnskou diecézi, vlastním nákladem pořídil hlavní oltář katedrálního kostela a budovu kněžského alumnátu.

Dne 13. května 1904 byl poslán na arcibiskupský stolec sv. Metoděje do Olomouce, aby svou rozvážnou a otcovsky vlídnou povahou opět sjednotil olomoucké kněžstvo a věřící ke společné práci s jejich biskupem. Toho cíle plně dosáhl, přestože přišel do Olomouce již s oslabenými silami po tělesném a duševním zhroucení v Brně, kdy nabídl papeži svou rezignaci.

Na brněnském stolci nebylo většího biskupa nad Bauera. Jeho učeností, rozhledem a moudrostí se řídil takřka celý rakouský episkopát, neboť byl po 25 let jeho zapisovatelem a jednatelem. Svým vlivem prosadil, že ve všech rakouských diecézích byl zaveden jednotný katechismus.

V Brně i v Olomouci vedl diecezány nejen k prohloubenému vnitřnímu životu, ale i k veřejné činnosti ve spolcích a k odpovědnosti za církev. Již v Brně se cele zapojil do myšlenky Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje, kterou tím více podporoval jako arcibiskup. Stal se jejím mocným ochráncem, takže se rozvinula až v epochální mnohoslibné dílo unionistických sjezdů velehradských, konaných pod jeho záštitou a za světové účasti v letech 1907, 1909 a 1911.

V Olomouci upoutalo jeho pozornost také oblíbené pole stavitelské: byla vystavěna Teolorní budova, opraven palác v Olomouci, vystavěna monumentální kaple sv. Jana Sarkandra, rozšířena budova kněžského semináře, jakož i chlapeckého semináře v Kroměříži, jemuž bylo zjednáno úplné gymnazijní učiliště s právem veřejnosti.

Spolkový život i katolický tisk měly v něm nadšeného přítele a štědrého příznivce. Jeho dobrotu poznalo duchovenstvo o vizitacích a slavnostech, kdy posvětil 32 nových far a konsekroval 36 kostelů, takže kněží s radostí uvítali, když ho 27. listopadu 1911 papež Pius X. jmenoval kardinálem. Už jeho předchůdce Lev XIII. přitom nazýval Bauera svatým biskupem.

Svou lásku mu lid ukázal následujícího roku, kdy kardinál za veliké účasti lidu korunoval v roce 1912 divotvornou sochu Panny Marie s Ježíškem na Svatém Hostýně papežskými korunkami. Zemřel 25. listopadu 1915 a byl pohřben v katedrále v Olomouci pod hlavní věží.