NAVRCHOLU.cz
Skip to main content

Zemřel kanovník a vězeň komunismu P. Radim Hložánka

By Publikováno 30. 1. 2017 24 září, 2019 Aktuality

Ve věku 94 let zemřel v sobotu 28. ledna 2017 emeritní farář mistřínský a děkan kyjovský, čestný kanovník kroměřížské kapituly a čestný člen rytířského řádu bratří a sester domu Panny Marie v Jeruzalémě, P. Radim Hložánka. Rozloučení se zesnulým se uskuteční v sobotu 4. února od 10.00 hodin při mši svaté v kostele Navštívení Panny Marie v Mistříně. Poté bude jeho tělo uloženo do kněžského hrobu na místním hřbitově.

P. Radim Hložánka se narodil v Petřvaldě na Moravě (okr. Nový Jičín) 4. ledna 1923 v rodině horníka. Na gymnáziu ve dvaceti letech maturoval v Ostravě, do konce války pak pracoval jako zámečník a po válce učiteloval v Jistebníku nad Odrou. Po vojenské prezenční službě vstoupil v roce 1948 do kněžského semináře v Olomouci, kde se zapojil do pastoračního kroužku Vladimíra Neuwirtha.

Po druhém roce studia byl seminář a teologická fakulta zavřena a všichni bohoslovci i novokněží povoláni na vojnu k oddílům PTP, aby tři a půl roku pracovali na vojenských stavbách. Netýkalo se to těch, kdo měli vojnu odslouženou. Pak pracoval u vodních toků a meliorací v ostravském kraji jako stavbyvedoucí až do roku 1961, kdy byl zatčen a v druhém procesu se členy sekulárního „Společenství“ odsouzen k 11 letům těžkého žaláře ve Valdicích. Pracoval tam s celou elitou zavřených biskupů, profesorů, představitelů řádů a horlivých kněží.

Po amnestii za dva a půl roku byl propuštěn, jako soustružník pokračoval ve studiu teologie; poučen, že cesta ke kněžství nevyžaduje komunistický souhlas, tajně dostudoval a v dubnu 1967 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Světitel se v roce 1968 vrátil do své diecéze a hned jej povolal do služby, takže od 1. listopadu nastoupil P. Hložánka jako kaplan do Mostu. V té době byl přemisťován děkanský kostel o 850 metrů a barokní interiér z kostela minoritů byl rozřezán, převezen a instalován do prázdného kostela v Českých Zlatníkách.

V roce 1977 po smrti faráře byl P. Hložánka přeložen do Hoštky u Roudnice nad Labem. Nové působiště nábožensky vlažné umožňovalo aspoň opravovat kostely v Hoštce, ve Vetlé a okolí, takže se mohl více věnovat rozmnožování náboženské literatury ve velkém pod vedením přátel z vězení otců Oty Mádra a Josefa Zvěřiny.

V roce 1981 byl zatčen, odsouzen, ve vyšetřovací vazbě v Litoměřicích byl půl roku s Martinem Jirousem, ve výkonu trestu na Borech pak s Václavem Havlem a Františkem Líznou, všichni členové z Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Tam byl 10. listopadu 1982 stižen infarktem srdce, hospitalizován, podmínečně propuštěn domů, ale protože dále rozmnožoval, byl znovu zatčen za tři roky, ale soud už byl odročen na neurčito.

Jako důchodce se dožil konce totality a téměř sedmašedesátiletý nastoupil jako farář do Kostelce u Kyjova a Vlkoše. Pak od roku 1991 byl farářem v Mistříně a k tomu od roku 1992 administroval tři roky Milotice s opravou tamější fary. Přitom od roku 1993 osm roků byl děkanem kyjovského děkanátu. Rok nato byl jmenován čestný kanovníkem kroměřížským.

Šestaosmdesátiletý se se svou sestrou přestěhoval na faru do blízkých Skoronic. Léta nemoci, od poloviny roku 2014, pak prožil v nemocnici na Malém Valu v Kroměříži, v Sanatoriu Topas ve Vizovicích a v klášteře sester křížových v Kroměříži, odkud byl naším Pánem povolán na věčnost.

Parte ve formátu pdf je zde.