Za chrám, město a vlast: výstava seznámí s biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna, který pozvedl Moravu z bídy války


Zprávy z arcidiecéze, Pozvánky, rss-čbk
Vloženo 17 Červen 2019 09:30

Vrátit se v čase zpět do roku 1664, kdy se olomouckým biskupem stal Karel z Lichtensteinu-Castelcorna a znovu postavil na nohy Moravu zničenou třicetiletou válkou, umožní od 13. června návštěvníkům Arcidiecézního muzea v Olomouci a zámku v Kroměříži letošní největší výstavní projekt Muzea umění Olomouc – „Za chrám, město a vlast“. Otevřena bude do konce září.

„Touto výstavou navazujeme na tradici našich velkých projektů postihujících osobnosti a témata spojená s moravským prostředím. Završíme tak společný čtyřletý výzkum našeho muzea, Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně, který se věnuje a zpracovává nejvýznamnější osobnost moravského baroka – biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna,“ říká zástupce ředitele Muzea umění Ondřej Zatloukal.

Karel z Lichtensteinu-Castelcorna byl nejvýznamnějším mecenášem výtvarné kultury a architektury střední Evropy 17. století. Jako hlavě tehdejší olomoucké diecéze mu podléhala oblast od jižní Moravy až k dnešním polským hranicím. Jeho umělecké a architektonické ambice se dotkly sídel v Brně, Vyškově, Mírově či Hukvaldech a samozřejmě Olomouce a Kroměříže. „Biskup Karel stojí také za založením tradice sbírání umění olomouckou diecézí. V roce 1673 zakoupil významnou obrazovou sbírku, která je základem slavné arcibiskupské obrazárny, stál i za vybudováním knihovny, numismatické kolekce či hudebního archivu,“ připomíná Zatloukal.

Kroměřížská architektura a vzácná sbírka

Velikost výstavního projektu Za chrám, město a vlast podtrhuje i jeho rozdělení mezi Olomouc a Kroměříž. „Na zámku se budeme věnovat biskupovi Karlovi jako stavebníkovi a mecenáši. Připomeneme budování kroměřížského či vyškovského zámku a všech budov, které postavil či nechal stavebně upravit. Zaměříme se i na jeho architekty, jako byl slavný Ital Giovanni Pietro Tencalla a neopomineme ani Květnou zahradu,“ vypočítává autor výstavy Miroslav Kindl.

„Původně měla být Květná zahrada pravoúhlou renesanční zahradou s nízce střiženými ploty. V průběhu stavby se ale biskupovi donesla zpráva o čerstvě dokončených královských zahradách ve Versailles. Biskup Karel chtěl s proměnou evropského vkusu proměnit i tuto zahradu. Nechal ploty zapěstovat do výše šesti až osmi metrů, a tak výrazně modifikoval původní přehlednou koncepci v jakýsi labyrint, v němž se ukrývají magické, hravé až pohádkové kabinety,“ přiblížil vznik Květné zahrady Ondřej Zatloukal, vedoucí kurátor sbírek starých mistrů.

Dalším rozměrem kroměřížské části výstavy bude i samotné prostředí zámku, který po vyplenění Švédy znovu vystavěl právě biskup Karel. Zároveň výstava připomene i vzácnou sbírku, kterou biskup pořídil v roce 1673, včetně obrazů od Tiziana a van Dycka.

Návštěvníkům ji ukáže ve světle 17. století, pomocí dochovaného Iconophylacia (veršované popisy obrazů, pozn. red.). „V Österreichische Nationalbibliothek se totiž zachovalo Iconophylacium, které nechali zhotovit bratři Imstenraedtové, kteří biskupovi sbírku prodali. Iconophylacium nechali původně připravit pro císaře Leopolda I., do jehož sbírek se chystali obrazy prodat. Ve více než tři sta let starém díle si můžeme přečíst veršované texty oslavující obrazy i císaře samotného. Rozhodli jsme se je pro naši výstavu přeložit a umístit k jednotlivým dílům v obrazárně. Návštěvníci tak zjistí, jak se na obrazy dívali lidé před třemi staletími,“ vysvětluje Kindl.

Výstava neopomine ani vzácnou kroměřížskou knihovnu. Ta patří k tomu nejvýznamnějšímu, co biskup Karel vytvořil a přenechal svým následovníkům. „Samozřejmostí jsou také nejrůznější edukační programy, které obě části výstavy budou doprovázet. Součástí výstavy budou navíc také intervence sklářského výtvarníka Václava Ciglera a architekta Michala Motyčky v Květné zahradě i v obrazárně na zámku, které se zaměří na světlo. Jméno Lichtenstein je vlastně v překladu kámen světla a právě v 17. století se přechází od alchymie k vědním oborům. Ty zkoumaly mimo jiné i světlo. Ciglerova díla tak budou svým způsobem i intervencemi do doby biskupa Karla,“ doplňuje Miroslav Kindl.

Olomoucký biskup a jeho umělci

Olomoucká část výstavy bude od 13. června také v Galerii Arcidiecézního muzea a zaměří se na biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna jako na nejvýznamnějšího moravského barokního velmože. Představí jeho mládí, studia v Salzburgu, dobu předtím, než se stal biskupem a samozřejmě jeho počínání během dlouhého episkopátu.

„Přiblížíme také umělce, které zaměstnával, jako byli Fillipo Abbiati, Reinier Meganck, Paolo Pagani, Jan Thomas a další. Představíme agenty, jejichž služeb využíval pro nákup uměleckých děl. Ukážeme, co všechno biskupa zajímalo. Například miloval ovoce a často nakupoval ovocné stromy, jen v Květné zahradě bylo na třicet odrůd jabloní. Nechal si z Benátek vozit knihy. Jedna z nich je například o ptácích z Kypru,“ líčí Kindl záliby biskupa Karla.

Výstavu navíc doplní dvě knihy, které víceméně odrážejí podobu výstavy. „Jedna publikace, jejímž editorem je historik umění Ondřej Jakubec, se zaměří na umělce ve službách biskupa Karla a na jeho osobnost a bude mít blíž k olomoucké části výstavy. Druhá kniha se bude věnovat místům biskupovy paměti a zaměří se podobně jako kroměřížská část výstavy na architekturu a sbírky. Jejím editorem je profesor Rostislav Švácha,“ dodává Zatloukal s tím, že každá publikace bude mít českou a anglickou verzi.

S využitím textu na webu Muzea umění Olomouc

 

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
Add to calendar

Sochy pro Velehrad

Jubileum
Rudolfa Jana

 

rudolf-jan

 

Majetkové narovnání
(tzv. restituce)

 

majetkove-narovnani

ehp-fondy

OLDIN

 

Apoštolát modlitby

apostolat-modlitby

 

Hledat

 

WebArchiv - archiv českého webu